Příběh ze života, Pařížov

Přírodní park Doubrava

Středolabská tabule

Doubrava – strom osobnost nad řekou Doubravou

    Příběh prvního jarního dne roku 2015, připadl na 21. března, jsem prožil, alespoň tedy jeho část, v přírodním parku Doubrava u vodní nádrže Pařížov a také v romantickém Chittusiho údolí. Na pravém břehu vodní nádrže Pařížov jsem objevil zajímavý strom (foto v úvodu). Zvítězila u mne představa, že je to na věky zakletá, krásná panna „Doubrava”. 

Podívat se na místo v Google Earth: vodní nádrž Pařížov

Strom osobnost

Při pohledu na strom jsem se nestačil divit. Jak se říká, příroda je kouzelná a řeka čaruje – ta řeka, na jejímž břehu strom roste. Řeka se jmenuje Doubrava a po ní jsem pokřtil i bizarní strom. Kdo ví, možná si ho tak pojmenoval i někdo další. 

Doubrava je tedy přírodní park, řeka a podle mne i strom – osobnost. Zda může být strom osobnost, na to zajímavě odpovídá Václav Cílek, český spisovatel, filosof a především geolog a klimatolog, v časopisu Ochrana přírody, v úvodníku nazvaném Stromy jako osobnosti. 

Krátký článek doporučuji k přečtení, publikován byl 18. února 2019, dostupná je webová verze, viz odkaz: Stromy jako osobnosti. 

Strom nad vodní nádrží Pařížov
(březen 2015)

*

Řeka Doubrava

Dnes bizarní strom kdysi zapustil kořeny nad pravým břehem řeky, na které byla v letech 1910 – 1913 vybudována přehrada Pařížov. Do vodní nádrže vzniklé nad přehradou přivádí vody řeka Doubrava.

V odkaze (viz výše) do Mapy.cz najdeme vodní tok s prameništěm v rašeliništi nad rybníkem Velké Dářko, průběh toku zřejmě zakreslen podle databáze Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše G. Masaryka v Praze. V základní mapě České republiky, tedy ve státním mapovém díle publikovaném Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním však objevíme "hlavní pramen" poněkud jinde. Níže v textu uvádím k tomu další informace. 

Z hlediska geomorfologie pramení řeka v Křižanovské vrchovině, konkrétně v geomorfologickém okrsku Henzlička a pokud se budeme držet základní mapy Česka, lehce zjistíme, že hlavní pramen se nachází v lesní lokalitě Padrtiny, jižně od obce Radostín. 

Prameniště řeky překrývá od roku 1970 Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (CHKO) a od roku 1978 také stejnojmenná chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) s územním vymezením ve stejném rozsahu jako zmíněná CHKO. 

Po opuštění prameniště v Křižanovské vrchovině vtéká Doubrava v horním toku do Hornosázavské pahorkatiny, zhruba před rybníkem Řeka, který napájí svými vodami. Ve středním toku, za obcí Mladotice, vyhloubila koryto ve Středolabské tabuli, ve které pak ústí do evropské řeky Labe v Záboří nad Labem na území Česka.

Z hlediska administrativně správního protéká řeka postupně okresy Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina, Chrudim v Pardubickém kraji a Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Doubrava je vodním tokem o délce kolem 88 km a s plochou povodí 591,17 km², od vesnice Spačice (část obce Běstvina) po Ronov nad Doubravou protéká přírodním parkem pojmenovaném podle řeky.

Chittusiho údolí

Skalní výchozy nad řekou Doubravou, Chittusiho údolí (červen 2017).

V části přírodního parku, v tzv. Chittusiho údolí (viz foto), se nad řekou objevují skalní výstupy. Dávají místu romantický nádech. V záběru pohled ve směru vodního toku mezi říčním 32,5 až 33 km.

V důsledku nízkého průtoku vody byly 9. 6. 2017 (foto) na skalách podél levého břehu řeky zřetelné světlé pásy nad hladinou. Demonstrují snížený průtok oproti normálnímu stavu vody v řece. Průtok může být při dostatku zadržované vody také regulovaný odpouštěním vodní nádrže Pařížov. Při dostatečném průtoku tak může být řeka využívaná i vodáky.

Řeka v Chittusiho údolí protéká Ronovskou kotlinou v geomorfologickém celku Středolabská tabule. Koryto vyhloubila v geologickém podloží s horninami gabro, metagabro, anortozit (horninový typ magmatit hlubinný, metamorfit) v soustavě Českého masivu (krystalinikum a prevariské paleozoikum), blíže viz geovědní mapa České geologické služby.

Balvanité koryto řeky Doubravy, Chittusiho údolí (červen 2017).

Řeka Doubrava „zpívá” na mnoha místech v důsledku kamenitého koryta. Romantické údolí se skalními výstupy bylo pojmenovaném po malíři Antonínu Chittusim (1847–1891), narozeném v Ronově nad Doubravou. U řeky v údolí hledal malíř krajiny inspiraci pro svá díla. Chittusiho obraz nazvaný Údolí Doubravy z roku 1884 je například v majetku Národní galerie v Praze. 

Prameniště řeky Doubravy

Při brouzdání internetem najdeme některé odlišné informace týkající se pramene řeky Doubravy, také i rozdílnou nadmořskou výšku hlavního pramene na počátku tzv. pramenné zdrojnice řeky. Vězte, že pokud kliknete na odkaz Padrtiny, zobrazí se základní mapa České republiky, přibližně v kompozici lesní lokality uvedeného názvu. 

Státní mapové dílo je publikované Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, a proto nelze pochybovat o tom, že tzv. pramenná zdrojnice má počátek v nadmořské výšce 636 m nedaleko místní komunikace spojující obce Radostín a Vepřová. 

Na základní mapě (lokalita Padrtiny, viz odkaz v textu výše) se v přiblížení objeví také lesní lokalita Na loučkách, ve které se pramen podzemní vody nachází. Pramenná zdrojnice je v terénu označena informační tabulkou, umístěnou tam v průběhu natáčení České televize. V dokumentárním díle s názvem Zpět k pramenům byl hlavním průvodcem herec Luděk Munzar (1933–2019). 

Podle mapy pravděpodobně delší zdrojnice je sice situována východně od té pramenné, v databázích Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše G. Masaryka v Praze (viz VÚV TGM) je uvedená s říčním km 88 od ústí do Labe, viz také pramen řeky Doubravy v turistické mapě, ale pokud se podíváme do základní mapy Česka, najdeme hlavní pramen zakreslený ve výše zmíněné lesní lokalitě Na loučkách. 

Otázkou je, zda v případě "vykresleného" vodního toku na Mapy.cz (a též zmíněného v databázi VÚV TGM) nejde o svodnici nad rašeliništěm u rybníku Dářko, vybudovanou k odvádění vody z oblasti rašeliniště do koryta budoucí řeky. 

V případě, že se nejedná o přírodní koryto vytvořené vodou od výronu pramene na zemský povrch, nelze jeho počátek v rašeliništi uvádět jako hlavní pramen řeky Doubravy, ale jako svodnici odvádějící vodu z rašeliniště.  

Svodnice byla vybudovaná zřejmě ke snížení výšky hladiny podpovrchové vody v lesní lokalitě nad rybníkem Velké Dářko. Z pohledu vydatnosti vodního toku počínajícího v rašeliništi může jít dokonce o větší množství vody, odvádí totiž vodu z rozsáhlého území. 

Vodoteč při okraji rašeliniště se jeví, podle provedeného průzkumu v terénu, v uměle vytvořeném případně upravovaném korytě. Na mapě je koryto zakresleno podél hranice Národní přírodní rezervace Dářko, na místě vykazuje stopy po určitých stavebních úpravách. V tzv. národním registru studánek lze nalézt i informace k tomuto zdroji, viz pramen Doubravy. Jedná se tak o zdrojnici řeky v rozsáhlejším prameništi.

Hlavní pramen je nadmořskou výškou situován nad pramenem u rašeliniště, podzemní zdroj tak může být dokonce společný. U hlavního pramene byl vztyčen kamenný obelisk s názvem řeky a i proto je zřejmé, že hlavní pramen se nachází u místní komunikace Radostín – Vepřová (viz text výše).

Aktualizace: CZ200801