Rybník Krejcar, Kameničky a Chlumětín

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy

(rybník a labutí pár)

   Rybník Krejcar je atraktivním cílem k výletům a procházkám v malebné krajině kolem Kameniček v přírodní oblasti Železných hor, v jejich geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Pro ni typický kopcovitý terén vytvořil možnost ve sníženinách mezi vrchy budovat rybníky, do nichž se stahovala voda z úbočí a vlhkých luk.

Rybník Krejcar vybudován na vlhkých loukách pod Vojtěchovým kopcem (674 m n. m.), 
v přírodní oblasti Železných hor, v jejich geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina.

Vlhké louky se skupinkami náletových dřevin v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (CHKO) jsou příjemnou podívanou, dominuje tu velká vodní plocha rybníku, břehové porosty s rákosinami poskytují hnízdiště mnoha vodním ptákům. Pravidelně zde hnízdí pár labutí, ten například v roce 2019 vyvedl až devět mladých.

Lokalita s rybníkem od roku 1970 součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy
 a od roku 1978 stejnojmenné chráněné oblasti přirozené akumulace vod.

Hráz rybníku je pochůzná, okolní les se zpevněnými cestami vhodný pro turistiku, k rybníku vedena cyklotrasa 4122 v úseku Kameničky – Krucemburk. U rybníku stojí turistický přístřešek a informační tabule s mapou o cyklotrasách v CHKO. Značená turistická trasa Klubu českých turistů není k rybníku vedena, nejblíže v Kameničkách zelená s Vlastivědnou stezkou Krajem Chrudimky.

Rybník dle historických pramenů v dávné minulosti větší a s názvem Starý,
byl součástí rybniční soustavy mezi obcemi Chlumětín (dnes v Kraji Vysočina)
a Kameničkami (v Pardubickém kraji). 

Z hlediska přírodních oblastí je rybník situován na jihovýchodním okraji Železných hor, nedaleko dokonce najdeme jejich nejvyšší vrchol s dost morbidním názvem U oběšeného (737 m), na katastrálním území obce Svratouch. Západně od vrcholu pak pramení Chlumětínský potok, který vodou rybník napájí.

Břehové porosty, skupiny náletových dřevin i okolní les
poskytují ptactvu vhodné životní podmínky a vodnímu ptactvu také místo pro hnízdění.

Při naplnění rybníku je vodní hladina zhruba v nadmořské výšce 625 m, vodu do rybníku však přivádí také svodnice vodotečí z vlhkých luk v přírodní rezervaci Volákův kopec, severně od rybníku, za silnicí II/343 v úseku Kameničky – Krejcar (část obce Chlumětín). 

Situaci zaústění Chlumětínského potoku do nedalekého rybníku Groš v Kameničkách a odtokového koryta z rybníku Krejcar do Krejcarského potoku, který je levostranným přítokem řeky Chrudimky pod Kameničkami, názorně ukazuje základní mapa Česka, viz státní mapové dílo. 

Poznámka: Rozvodnice zakreslené v hydrologické mapě však napovídá tím, že uvádí povodí Chlumětínského potoka i od zaústění odtokového koryta z rybníku Krejcar po ústí Krejcarského potoku (není foto) do řeky Chrudimky, že vydatností průtoku vody je větší Chlumětínský potok (není foto).

Na rybníku pravidelně hnízdí také pár labutí.

Sídelní lokalita Krejcar (není foto) dala zeměpisný název rybníku s vodní plochou 17,868 ha, přičemž větší plochou o rozloze 13,024 ha je situován na katastrálním území obce Kameničky v Pardubickém kraji a jihovýchodní částí s plochou 4,844 ha na katastrálním území obce Chlumětín v Kraji Vysočina. Rybníkem tak docela nezvykle prochází administrativní hranice mezi samosprávnými kraji Česka.

Labuť je v blízkosti člověka velice ostražitá, 
i když připluje ke břehu se zájmem o stravu, vydává varovné syčivé zvuky.

Hydrologické poměry

Chlumětínský potok přitéká do rybníku od jihovýchodu, regulační systém do něho posílá jen potřebné množství vody, ostatní průtok je sveden do obtokového koryta a do něho ústí i krátké koryto odtoku z rybníku. Následně je voda odváděna do Krejcarského potoku, protékajícího několik set metrů jihozápadně od rybníku lesní lokalitou Ohrady (situace pod rybníkem, Mapy.cz).

K rybníku Krejcar od silnice II/343 v úseku Kameničky – Krejcar (část obce Chlumětína)
vedena zpevněná lesní cesta, po ní cyklotrasa 4122 v úseku Kameničky – Krucemburk.
U rybníku turistické odpočívadlo a mapa s cyklotrasami v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Původní koryto Chlumětínského potoku je však vedeno severovýchodní částí rybníku a zaústěno do rybníku Groš v obci Kameničky. Regulační systém přítoku způsobuje, že korytem protéká voda jen při větších srážkách v oblasti a při vysoké spodní vodě na okolních vlhkých loukách. Při nízkém stavu podzemní vody koryto vysychá a voda teče obtokovým korytem rybníku do Krejcarského potoku. Ten má ovšem menší průtok, a proto je jeho část od přítoku vody z odtoku rybníku a obtokového koryta uváděna v povodí Chlumětínského potoku (viz hydrologie ČHMÚ).

Protější, jihovýchodní břeh rybníku Krejcar, ale i část vodní plochy se nacházejí
na katastrálním území obce Chlumětín v Kraji Vysočina,
nad obcí pramení Chlumětínský potok, ten přivádí vodu do rybníku.

*

Faktografie

Pokud bychom rybník Krejcar celý obešli, měli bychom v nohách zhruba 1515 m, ovšem vlhké louky, na kterých byl rybník vyhrabán, neposkytují hlavně na severovýchodě stabilní terén, takže obejít ho po břehu je prakticky nemožné. Rybník má v péči společnost Rybářství Litomyšl, veden je jako chovný a ob rok s výlovem, při kterém byly u rybníku pro veřejnost připravovány i rybí pochoutky.

Většina vodní plochy rybníku se nachází na katastrálním území obce Kameničky v Pardubickém kraji, severo-severovýchodně od rybníku situována přírodní rezervace Volákův kopec (levá polovina záběru), v něm dominantní zalesněný vrcholek Vojtěchova kopce (674 m n. m.), na snímku vlevo.

Rybník má mít u hráze hloubku až 3 m, ovšem nade dnem je velká vrstva bahnitého sedimentu. Dle historických pramenů je rybník menší částí původně rozlohou většího s názvem Starý, jehož zbytky hráze se nacházejí u osady Krejcar. Mezi Krejcarem a Kameničkami byla prý v minulosti také původně větší rybniční soustava, dnes z ní zůstal rybník Krejcar a tři malé rybníčky v lokalitě U Krejcaru (odkaz na základní mapu Česka).

Severozápadní břehové porosty s rákosinami rybníku Krejcar pokračují vlhkými loukami
a skupinami náletových dřevin až k místní komunikaci od Kameniček,
při vysoké spodní vodě louky silně podmáčené a místy se zřetelnou vodní plochou (uprostřed záběru).

Několik set metrů na jihozápad od rybníku, přibližně na úrovni koryta Krejcarského potoku v lesním prostoru Ohrady, se nachází rozhraní přírodních oblastí, Železných hor a Hornosvratecké vrchoviny, v ní její část Žďárské vrchy s geomorfologickým okrskem Devítiskalská vrchovina a jejím nejvyšším vrcholem Devět skal (836 m). Ten je druhým nejvyšším – pouze o 30 cm nižším! vrcholem celé Českomoravské vrchoviny. I tato informace napovídá, že místo je skutečně nejen turisticky, ale i přírodně atraktivní, hojně navštěvované i malíři (krajinomalba) a samozřejmě skvělá pro fotografie krajiny.

**

Recenze a další fotografie v Google Maps: rybník Krejcar

***

Aktualizace: CZ200610