PROLOG





Foto-dokument okamžiku, světlo a stín v krajině Českomoravské vrchoviny,
přírodní památka Devět skal. Foto: 1.5.2021
„Mám rád symboliku v přírodě“.

   
   Z pozice autora a editora tohoto blogu považuji za vhodné zařadit na počátek úvodník osvětlující vznik tohoto blogu a tak trochu přiblížit souvislosti. Nějaký úvod je ovšem nutný i proto, že příspěvky mohou být svými podněty vzniku značně různorodé. Blog jsem původně využíval pro koncepty článků nebo k jejich úpravě na české Wikipedii. Pokud jsem se rozhodl je zde publikovat, mohou být textem i fotografiemi s článkem na české Wikipedii samozřejmě podobné, v průběhu času aktualizované.

Později se v určité pracovní skupině předpokládalo, že se zde mohou objevit i příspěvky jiných autorů. Z tohoto pohledu je blog systémově nastaven tak, že jméno autora článku bude uvedeno pod textem v případě, že nebudu jediným autorem publikujícím v blogu. Proto není autor uveden v záhlaví článku, jak je běžně obvyklé. Za textem článku je uvedena také jeho poslední aktualizace, obdobně, jako je to právě v již zmíněném projektu Wikipedia. 

Poslední aktualizace je vyznačena ve formátu RRMMDD, tomuto datu předchází mezinárodní kód země týkající se místa vzniku fotografií a dokumentů, ze státního území České republiky je to proto kódová značka CZ. Shodné označení fotografií používám také pro Wikimedia Commons. 

Projekt Wikipedie také využívám pro tento blog k bližšímu "osvětlení" některých mnou použitých vyjádření, která se mohou týkat i záležitostí nikoliv běžně známých, proto je text prokládán odkazy, nejen tedy na články české Wikipedie, ale i například do různých map s místy, které v textu zmíním nebo na jiné informační zdroje, které jsou k dispozici v režimu on-line.


Lupina neboli lidově vlčí bob, odborně pak lupina mnoholistá.
(červenec 2020)
K této rostlině mám zvláštní vztah – jen pohledem na ni se mi vybavují vzpomínky z dětství.
Lupina na snímku roste u turistické trasy ve Studnici u Hlinska,
za stromy může znalec místa tušit vrcholek jedné ze dvou vyvýšenin Hradiště v Železných horách,
ten za stromy v dáli je místně pojmenován Přední Hradiště (693 m).

Nyní k názvu blogu. Vysvětlení je vcelku jednoduché, už od klukovských let mne zajímaly fotografie a dokumenty, jak ty publikované například v časopisu, tak i klasické ve formátu filmu nebo televizního vysílání, také mne doslova fascinovaly příběhy z různých fotografických expedicí. 

Někdy v deseti letech jsem poprvé držel v ruce fotoaparát a snažil se něco vyfotit. Byla to tehdy dvouoká zrcadlovka na svitkový film, později běžné fotoaparáty na kinofilm. Nejraději jsem ovšem měl před objektivem všechno jiné, než lidi. To mne neopustilo doposud, avšak mých deset let je dávná historie. 

Aby úvodník byl více živější a také proto, že fotografie a jejich popisky mohou napovědět ještě více, než bych byl ochoten nějak popisovat v textu, proložím tento úvod několika fotografiemi s popisky, které mají určitou vypovídající hodnotu.


Zimní krajina v podvečer pod Luckým vrchem, obec Telecí, Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy.
(leden 2020)
Moje oblíbené téma pro fotografii.

Pokud školou povinné dítě něco opravdu zaujme, chtělo by se s takovou profesí i ztotožnit. Já nebyl jiný. Nejdříve jsem fotografoval cokoliv, co bylo možno vložit do alba nebo vlastnoručně psané jakési osobní kroniky, nikoliv však nějakého běžného deníku. Fascinovaly mne totiž staré letopisy nebo také tzv. veduty a měl jsem vždycky "chuť" je nějak napodobit s využitím textu a fotografie. 

V době školních let jsem tvořil různé rukopisné klukovské časopisy a jednou chtěl dokonce dělat tzv. třídního kronikáře, což však mne nebylo dovoleno. Bylo to v době socialistického Československa a naše rodina neměla zrovna ten správný profil podle tehdejší vládnoucí stranické garnitury. Proto na "základce" někdo usoudil, že nejsem ten vhodný typ pro sepisování a fotografování příběhů tehdy hlavně pionýrských aktivit pod hlavičkou Československého svazu mládeže.    

Když jsem končil základku, ještě v době socialistického Československa, bylo mým přáním se věnovat filmařině, kamera mne naprosto fascinovala, hlavně natáčení dokumentárních filmů. S nadějí jsem očekával, že budu mít příležitost si podat přihlášku na tehdy filmařskou školu do jihočeských Čimelic nedaleko Písku. Bohužel můj "nápad" zapůsobil silně jak na třídního učitele, tak i na mého otce, jako mizerná naděje, že se tam vůbec dostanu. Přihlášku mi nedovolili prostě poslat a tím to skončilo. 




Vycházka se psem v zimě. Fotka vznikla zcela náhodně, kráčel jsem zimní krajinou po turistické trase v přírodní oblasti Žďárských vrchů a ti dva na lesní cestě se náhle objevili přede mnou.
(leden 2020)
Můj již nebohý tatík rád lidově básnil a ten by ovšem fotku opatřil zcela jiným popiskem, asi tímto:
Člověk a pes, krajina a les
a v zimě za kamna vlez.

Pomocí fotografie rád vyvolávám vzpomínky na časy dávno minulé...

Moje chuť se věnovat fotografii a dokumentu byla však zřejmě silná. Cesta k nim, byť naprosto zvláštní, se mne v pozdějších letech přeci jen naskytla. Dokonce jsem v rámci studia absolvoval odborný předmět fotografování, dokumentování a také foto-dokumentační práce, jak v ateliéru, tak i v terénu. 

Vzpomínám si z té doby na zajímavou odbornou práci v Neratově v Orlických horách, v tom Neratově, kde je dnes jaksi stylově upravený kostel Nanebevzetí Panny Marie, s prosklenou střechou, tehdy však byl značně zdevastovaný, a také bez střechy. Mne se však v těch letech stal zajímavým objektem pro fotografování a dokumentování místa a objektu. 


Sídelní lokalita Karlštejn v obci Svratouch, Hornosvratecká vrchovina.
(leden 2020) 
Pro mne v tomto případě asociační fotka, svou atmosférou mi připomíná Neratov v Orlických horách,
v době, kdy jsem tam kdysi fotografoval pro odbornou práci.  

To by snad stačilo k tomu, proč mne fotografie a dokumenty tolik oslovily. Roky běžely a fotografie se od chemického procesu jejího vzniku začala postupně přesouvat do světa digitálních technologií. Na svět přišel také internet, mimochodem velice zajímavým způsobem vzniku (viz odkaz). 

Prostřednictvím technologické sítě (internetu) začaly vznikat různé projekty určené ke sdílení informací o místech v různých částech světa. Svět se digitálními technologiemi začal zmenšovat, mnohé bylo najednou blíž, aniž by člověk musel vystrčit nohu z domovského "hnízda".

Když přišel na svět projekt Panoramio, sdíleli jsme s přáteli fotografie míst s popisky, které nám urychlily poznávat blízké i vzdálené kraje. Zařadil jsem se mezi ty, co k fotkám přidávali alespoň minimální popis. Vznikala tak bezděčně jakási forma místopisu. Oblíbil jsem si všechny, kdo postupovali podobně. 



Kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1828, osada Bukovina v obci Borová,
přírodní oblast Žďárských vrchů.
(duben 2020)
Místa s kulturními tradicemi a historií velice rád dokumentuji. 

Svět internetu se začal rychle rozvíjet. Po vzniku sociální sítě Facebook jsme s několika přáteli vytvořili stránku ke sdílení fotografií, tedy jakési virtuální album, pak přišla služba Google+ a v ní jsem spolupracoval několik let na projektu sdílení fotografií a dokumentů. Počet příspěvků šel řádově do tisíců a milionových shlédnutí, pochopitelně v průběhu několika let a v globalizovaném přístupu takřka z celého světa. 

Jak už to na světě bývá, vše má svůj začátek a také konec. V dubnu 2019 ukončila služba Google+ provoz (tedy pro běžné uživatele) a projekt se stal historií, několik let předtím skončil i projekt Panoramio, atd. Do tzv. sítí jsem jak pracovně, tak i formou zábavy vstoupil také už poměrně dávno, dá se říci, že jejich využívání začalo se vstupem světa do 21. století.



Malý černý rybník, katastrální území Košinov v obci Studnice,
přírodní oblast Železných hor.
(duben 2020)
Rybník zajímavý též tím, že na zamrzlé hladině tu trénovala rychlobruslařka Martina Sáblíková.
Momentky ze zvláštních lokalit rád sdílím v sociální síti.

Jak jsem již výše zmínil, také blog jsem využíval nejdříve pracovně a teprve vlastně nedávno jsem se rozhodl některé pro mne zajímavá pracovní nebo zábavná témata ponechat s veřejným přístupem. Třeba mohou být pro někoho prostě dalším informačním zdrojem.

Podnětem pro příspěvek do blogu je pro mne dnes především osobní zajímavost tématu, průzkum terénu a identifikace míst i objektů v něm, faktografie míst a objektů. Nikoliv tedy nějaký veřejný zájem, pominu-li však to, že dost častým motivem pro článek v blogu jsou objevené nesrovnalosti ve veřejně sdílených datech. Pak by se dal onen motivační faktor označit za jaksi veřejný zájem.

Mnohdy jsou to i nalezené faktografické chyby v mapách, či tzv. slepá místa v nich nebo i rozdílné údaje ve veřejně dostupných databázích. Také občas geografické a jiné informace spojené především s konkrétním místem či tzv. turistickou atrakcí se snažím občas aktualizovat.


Železné hory, jejich nejvyšší vrchol U oběšeného (737 m) nad Svratouchem,
pohled od severu, z polní cesty navazující na zelenou turistikou trasu Klubu českých turistů.
(duben 2020)
Při průzkumu přírodní oblasti Železných hor jsem si toto místo zvláště oblíbil,
také proto, že morbidní zeměpisný název místní přejmenovali poetickým Na panenkách.
Geograficky úžasná místa mám před objektivem nejraději.

Pro soukromou potřebu využívám běžně dostupné fotoaparáty, často tzv. ultra-zoomy, především však kompaktního a tedy menšího rozměru a také lehčí hmotnosti, které se dají snadno zastrčit do kapsy, což je pro mne důležitou podmínkou. Poslední roky pak přišlo na řadu i fotografování mobilním telefonem, je to sice kvalitativně horší pro zobrazení na displeji PC nebo notebooku, ale v rychle rostoucím prostředí tabletů a právě mobilních telefonů optimální. 

Ty "mobilní fotky" pak za popiskem označuji do závorky zkratkou, jak vznikly (mt = mobilním telefonem). Je to dobré proto, že je zřejmé na první pohled, že nelze na větších displejích čekat nějak oslňující výsledek expozice a že tedy fotky vznikly v terénu operativní metodou, podřízenou dokumentačním zájmem. Umělecké a dech beroucí fotky tak ode mne nečekejte, nejsou mým hobby.

Pro foto-dokument je žádoucí, aby měl uvedenu též lokaci, tedy místo, kde vznikl. Otázkou je, proč někteří autoři nechtějí z nějakého důvodu lokaci pořízení fotografie uvést. Někdy je to z osobního a jindy z veřejného zájmu, také i například v zájmu utajení místa s chráněnou rostlinou atd. Osobně lokaci fotografie ve většině případů uvádím a jsem jejím příznivcem, už i proto, jak jsem zmínil, fotím pro dokumentaci a nikoliv pro záběr samotný. 

Do terénu vstupuji se zájmem prozkoumat určitou lokaci. Před lety mne v tomto směru uchvátilo například prostředí původních luk zvaných panenské nad Svratouchem, místními je tam lokalita také pojmenovaná Na panenkách, je spojená s nejvyšším vrcholem Železných hor (viz foto). 

Po zahájení průzkumu krajiny v oblasti Železných hor před více lety jsem začal intenzivně prosazovat v různých typech publikačních "kanálů" právě zmíněnou lokaci nad Svratouchem. Dovolím si dokonce tvrdit, že cílenou propagací jsem přispěl i k rozšíření povědomí o některých lokalitách v Železných horách. 

To ovšem souvisí i s přírodní oblastí Žďárských vrchů (neplést si s územním vymezením stejnojmenné chráněné krajinné oblasti, to je samozřejmě rozdíl). Stalo se tak zejména po jejich upřesněném územním vymezení pomocí digitálních technologií v 21. století a publikovaným veřejně v publikaci Zeměpisného lexikonu ČR - Hory a nížiny, v roce 2006 vydaného Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky. S tím souvisely například i mé úpravy nebo založení článků na české Wikipedii.


Staré Hutě, lokalita v rámci obce Vortová, za keři vila Doubrava.
(květen 2020) 
 Obrázek jako z pohádky o Šípkové Růžence. Původně myslivnu zde projektoval architekt Josef Fanta, známý například projektem objektu Wilsonova nádraží v Praze (viz tzv. Fantova budova).
Málokdo místo na snímku bude znát a přeci je zajímavé, ovšem nejen architekturou objektu.
Nedaleko vily se totiž nachází rozhraní přírodních oblastí a samosprávných krajů. 
Ze Železných hor tu přejdete do Hornosvratecké vrchoviny
a z Pardubického kraje se ocitnete v Kraji Vysočina.
Proč by se neměl kdokoliv jiný účastnit té krajinné "parády" – proto většinou uvádím foto lokaci místa.
  
Pro přesné označení místa používám výhradně základní mapy v podobě státního mapového díla, publikovaného Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, pro územní vymezení přírodních oblastí mapovou aplikaci Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Další databáze často využívané pro faktografii míst a objektů uvádím v článku nebo poznámkách k němu. Mnohé důležité databáze jsem umístil jako odkazy v seznamu stránek v záhlaví tohoto blogu.


Turistické potěšení nad Studnicemi, v údolí malý "kousek" z vodní nádrže Hamry,
Pardubický kraj, Železné hory.
(květen 2020)
Stůl, posezení, stříška nad hlavou, koš, stojan na kolo, pěkný výhled a – mapa, „bez ní, život možný není,” zapěl bych podle jedné známé písně. Není nadto, když mapa ctí státní mapové dílo,
pak se člověk opravdu neztratí! 
Pokud najdu na mapě chybu, snažím se o nápravu, k tomu je průzkum v terénu opravdu nezbytný.

Text popisku fotografie nebo jeho bližší rozvedení je občas (někdy i více) proloženo odkazy. Je to dobré pro upřesnění nebo získání rozšiřujících informací, dokonalejší (nikoliv dokonalé!) poznání. Pro nevěřící jsou to vlastně i tzv. referenční zdroje, obecně prostě související informační zdroje. 

Bližší pohled na konkrétní místo nebo objekt pomocí fotografie, dokumentu a doprovodného textu je také můj způsob animace kultury, v minulosti se tato činnost označovala jako osvěta. Tím je také vysvětleno, proč je v popisku tohoto blogu uvedeno označení "občasník animace kultury".

Občasník proto, že ne vždy jsem schopen se přimět napsat a vložit článek do blogu, jak bych chtěl. Čas nelze zastavit a je nutné pracovat i na jiném... Jinak termín "animace kultury" se dosti používá například u našich sousedů v Polsku, ale i jinde ve světě. V českém prostředí není asi tak rozšířen, ale možná se mýlím. 


 Filipovský pramen řeky Chrudimky, přírodní oblast Železných hor,
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy a stejnojmenná chráněná oblast přirozené akumulace vod.
(květen 2020)
Neuvedu-li popisek, jen těžko mohu spoléhat, že každý vývěr podzemní vody na snímku pozná. Popisek je proto vždy žádoucí u každé dokumentární fotografie. Kromě popisku doplňuji
zpravidla další text (proto se mi zajímavý zdá právě blog) k vytvoření dokumentu a šíření poznání, neboli přispívám k animaci kultury.
Pramenná zdrojnice na snímku je situována na okraji lesní lokality Humperky,
takřka na rozhraní dvou katastrálních území (Svratouch, Krouna) v Pardubickém kraji
a nedaleko třetího (Chlumětín) již v Kraji Vysočina.


Značná část odkazů v publikovaném textu vede na projekt Wikipedia, zejména na českou verzi, případně v anglickém jazyku, odkazy nejsou zvlášť zmiňovány. Otevírají se v tzv. novém okně a to proto, že po nahlédnutí na odkazovaný zdroj a následném zavření tzv. nového okna se do článku na blogu lze opět pohodlně vrátit a pokračovat ve čtení. 

Některé zdroje však mohou být někdy označené v závorce za odkazem (zdůrazňuji tak, kam odkaz směřuje). Odkazy na další informační zdroje nejen vhodně rozšiřují poznání, ale pomáhají i k rychlejšímu pokračování psaní textu, bez podrobného vysvětlování souvislostí. 

Občas narazím při vyhledávání faktografie na zajímavé weby, blogy, projekty. Pokud je jejich informační hodnota na určité úrovni mnou akceptovatelná, doplňuji odkaz na takový projekt do článku, případně do poznámky pod článek, který onen informační zdroj vhodně doplňuje a rozšiřuje. 

Samozřejmě přidávám i recenze vybraných míst v Google mapě, fotografie na Mapy.cz, weby obcí a specializovaných služeb (např. České geologické služby apod.). 

Upozorňuji, že žádný odkaz v blogu není politicky motivován a také není veden snahou podporovat nebo upřednostnit kterýkoliv použitý (odkazovaný) informační zdroj! 


Lovecký zámek Karlštejn ve stylu pozdního baroka, obec Svratouch, Pardubický kraj.
(leden 2020)
O historii zámku dlouhé roky uzavřeného žádný průvodce nic nepoví, protože tam prostě není.
Zbývá vlastní faktografie a sám sobě být průvodcem, v tomto případě historií.
Faktografie vyžaduje značně času a když už je, proč neposkytnout údaje jiným "hladovým",
přeci nejen jídlem živ je člověk. 
Před lety pro mne důvod publikovat na české Wikipedii, Wikimedia Commons i jinde. 

Odkazovat na tzv. referenční zdroje je ovšem dobrý zvyk, hojně se této možnosti využívá právě v projektu Wikipedia. Na některých článcích české verze Wikipedie jsem se autorsky podílel, některé založil a jiné upravil, jak jsem již výše zmínil. 

Samozřejmostí je, že použít odkaz v textu tohoto blogu znamená, prověřit předem jeho věrohodnost, alespoň do jisté míry spolehlivosti zdroje. Snažím se odkazovaný informační zdroj nejdříve vyhodnotit a v případě pochybností o jeho relevantnosti ho prostě nepoužít. 

Obdobně to platí i pro odkazy na místa v mapách, například Mapy.cz, Google Maps, Google Earth aj. V případě zjištěných chyb v mapách zpravidla navrhuji opravu. Může se tak stát, že text v mapě se od prvního náhledu postupem času změní (mapa je aktualizována, podobně se to stává v projektu Wikipedia). 

Občas se ovšem každý člověk zmýlí nebo mu nějaká podrobnost unikne, s tím se musí počítat, za případnou chybu se proto předem omlouvám, nikdo nejsme vševědoucí.


Vrchol Na kopci (701 m), obec Chlumětín, Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy.
(květen 2020)
Vrcholový strom a když ho nenajdete na mapě, jdete ho jednoduše hledat.
Musíte vysokou a po dešti mokrou travou pěkně do kopce, šlapat po soukromé louce
a doufat, že vás nikdo nevyžene.
Průzkum v terénu znamená například vystoupit na vrchol, zkontrolovat výškový bod,
ovšem i rozhlédnout se do krajiny, identifikovat geografické objekty a dokumentovat.

Může se jistě stát, že v průběhu času od publikování článku v tomto blogu, se někdo jiný rozhodl text na odkazovaném informačním zdroji upravit nebo se dokonce smazat, tedy je pak tzv. nedostupný. V takovém případě je mne to líto, ale s tím je nutné počítat vždy. 

Více informačních zdrojů mohlo být také odstraněno z důvodu nově přijatých právních norem navázaných na dokumenty Evropské unie. Ve všech takových a podobných případech je nedostupnost zdroje vis maior, tedy jaksi zásahem vyšší moci.


Výškový bod Na Krni (679 m), katastrální území Studnice u Hlinska, Železné hory.
(květen 2020)
Heuréka! (slovo ze starořečtiny, česky: Našel jsem!). A co že jsem to našel?
Přeci vrch K Lázním, který je zaznamenán v jedné mapě,
ovšem ve skutečnosti jde o výškový bod Na Krni, neboť zeměpisný název v písemné podobě "K lázním" označuje pozemkovou trať neboli lokalitu a nikoliv vrchol vyvýšeniny.
Každá mapa je přesná tak, jak ji přesnou udělá člověk, a proto co v ní bylo dříve, už zítra nemusí. 

Pokud není uvedeno jinak, vztahuje se na články licence CC BY-SA 4.0 Mezinárodní neboli podle Creative Commons: Uveďte autora – Zachovejte licenci. Uvádím ji proto, že pod ní jsou vloženy také fotografie na Wikimedia Commons. Projekt je součástí celosvětové fotografické databáze pro volné využití, též pro články projektu Wikipedia, ale to snad není pro nikoho žádná novinka. 


Pietní místo a památník Ležáky, Pardubický kraj.
(červen 2020)
Do dne 24. června 1942 tu existovala vesnička jako každá jiná...  
Místa jako tato a události s nimi spojené musí člověk veřejně stále si připomínat, 
aby kulturou nebyl zmar, ale povznesení lidské civilizace.

Informace o licenci je také zmíněna v zápatí stránky blogu. Shodná licence však nemusí platit u všech příspěvků, také sdílených pomocí odkazu. Zpravidla označení © u příspěvku znamená, že je chráněn autorským zákonem. Jeho další použití je nutné podle právních norem konzultovat přímo s autorem. 

Pokud je do blogu příspěvek sdílen z jiného projektu pomocí odkazu, není u něho uveden přímo autor, nejedná se o "kopírování", ale sdílení odkazu na původní článek. Někdy taková informace již vyplývá ze systémem poskytovaných informací u konkrétního příspěvku (známý je tento postup v sociálních sítích, kde se zpravidla automaticky zobrazuje). 

*

Trocha historie neuškodí


Články v blogu se většinou točí kolem fotografie a dokumentu. Je proto dobré si připomenout i historii fotografie. Nebyla tu s námi vždycky, i když ji vnímáme jako naprostou samozřejmost. Fotografie představuje především vizuální vjem, co do zobrazeného obsahu je značně rozmanitá. Z hlediska významu slova pochází ze dvou řeckých slov, fós = česky světlo a grafein = česky psát, tedy něco jako „světlem psát”, lépe „světlem zapsané” a ještě snad lépe „světlem kreslené”(1).

Poprvé slovo fotografování, v anglickém jazyku photography, měl použít John Herschel (1792–1871). První fotografování byly de facto chemické pokusy. Mnozí se pokoušeli zobrazit skutečnost na citlivých destičkách pomocí chemikalií (blíže viz historie fotografie na české Wikipedii). I dnes se najdou nadšenci, kteří chemický proces – fotografování na citlivou kovovou desku oživují jako zvláštnost (viz článek Jsem fotograf na plech v časopisu Téma) a za jejich dílo si někteří rádi zaplatí.

Ovšem většinu fotografů "válcuje" komerce. První fotografický film se objevil už v roce 1884 zásluhou George Eastmana (1854–1932), zakladatele společnosti Kodak. Byl založen na osvícení citlivé vrstvy nanesené na papírovém pásku. Později tzv. papírový nosič vystřídal tzv. filmový „celuloidový” pásek. I ten se dále vyvíjel. Formátově se objevil svitkový film a později s menšími filmovými poli tzv. kinofilm. Černobílá fotka získaná ze svitkového filmu je například v tomto článku publikovaný průjezd vlaku na železniční trati. 

Fotka níže publikovaná vznikla na jedné klukovské výpravě za dobrodružstvím, spoušť dvouoké zrcadlovky jsem mačkal já v pozdních odpoledních hodinách. U kolejí vpravo stojí můj kamarád ze základky a důkladně sleduje jízdu smíšeného vlaku, později se také stal strojvedoucím. Pro zajímavost, v čele vlaku parní lokomotiva řady 423 přezdívané Velký bejček, prostě jinými slovy velký tahoun. 


Fotografie ze svitkového filmu, fotoaparát Ljubitel, dvouoká zrcadlovka
(vlak, 60. léta 20. století)

 V roce 1981 však přichází radikální změna, společnost Sony představila první digitální fotoaparát s digitálním zpracováním obrazu pomocí tzv. čipu CCD. Níže publikovaná fotografie, pohled ze Smetanova nábřeží v Praze, je výsledkem zpracování obrazu právě takovým čipem CCD v digitálním fotoaparátu společnosti Sony, ovšem technologicky modernějším, z prvních let 21. století. Fotka níže uvedená vznikla pomocí digitálního fotoaparátu v roce 2006 a spoušť foťáku jsem mačkal v brzkých ranních hodinách.


Fotografie zpracovaná digitální technikou, fotoaparát SONY, čip CCD
(Praha, květen 2006)

O deset let později, kdy firma Sony představila svůj první digitální fotoaparát, přišla v roce 1991 společnost Kodak s první digitální zrcadlovkou. Nutno ovšem připomenout, že přístroj byl značně drahý a dostupný omezenému počtu profesionálních fotografů. V České republice se digitální fotoaparáty dostaly na běžný trh až v roce 1996. V té době jsem používal také značku Kodak, ovšem tzv. kompaktní přístroj.

S procesem vzniku původní fotografie má digitální obraz společné to, že stále se jedná o zachycení nebo-li zvěčnění skutečného okamžiku v čase, čímž obecně vzato vzniká téměř okamžitě o prožité události, jinými slovy o příběhu ze života, konkrétní dokument – a to je druhá část názvu tohoto blogu. Dokument je nadneseně řečeno doslova vše, co bylo zachyceno nějakou dokumentační technikou. 

Dokumentovat lze i tužkou do poznámkového bloku, štětcem na plátno, ale snad nejznámější způsob je zachytit skutečnost fotoaparátem. Nezáleží, co je obsahem dokumentu. Vždy je rozhodující akce spuštěná člověkem, snaha zachytit událost, konkrétní příběh, místo nebo objekt. 

Dokument nelze vztahovat pouze na konkrétní záznamovou techniku a tzv. „výstup” z ní jen na fotografii. Dokumentem může být každá zaznamenaná informace a tak ho je nutno chápat i v názvu tohoto blogu.
**

Související projekty


Dokument míst a objektů z blogu v projektu Google Earth, kam jsou průběžně doplňovány, viz Fotografie & Dokument

***
Poslední aktualizace: CZ211024 
Joska v.r.

Poznámky: 
1. Publikována jsou autorská díla, u sdíleného příspěvku pak uvádím autora nebo informační zdroj. 

2. V záhlaví blogu lze nalézt přímé odkazy pro efektivní sdílení dalších souvisejících informací a faktografických dat. Přesměrovávají především na rejstřík tohoto blogu (INDEX), českou encyklopedii WIKIPEDIE, on-line používané mapové aplikace, také státní mapové dílo publikované Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (GEOPROHLÍŽEČ), geovědní mapy České geologické služby (GEOMAPA), digitální mapy chráněných území zveřejněné Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK), také webové stránky Národního památkového ústavu (NPÚ), Českého statistického úřadu (ČSÚ), internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky (Slovník ČJ), státní správu (Vláda ČR) a případně další. 

3. Datum poslední aktualizace příspěvku (může být průběžně doplňován i upravován) lze najít pod textem publikovaného článku, skládá se z mezinárodního kódu České republiky (CZ) a následujícího data úpravy článku ve formátu RRMMDD.
______
(1) Slovník cizích slov, Lumír Klimeš, SPN Praha 1981, hesla: foto-, -grafie

Doporučené