Kaplička sv. Jiljí, Svratouch

Výklenková kaplička sv. Jiljí vystavěná v roce 2002 místními obyvateli obce Svratouch.

   Kaplička sv. Jiljí je výklenková malá sakrální stavba vybudovaná v roce 2002 místními obyvateli v obci Svratouch v Pardubickém kraji České republiky, v přírodní oblasti Žďárských vrchů. 

Podívat se na místo v Google Earth: kaplička svatého Jiljí

Hornosvratecká vrchovina

Výklenková kaplička stojí při místní silnici vedoucí z centra Svratouchu po úbočí vrchu Karlštejn (784 m), zhruba v polovině cesty ke stejnojmennému loveckému zámku postavenému v 18. století ve vrcholové části kopce. 

Vrchol mohutného kopce se vypíná nad hlubokým údolím protékaným řekou Svratkou v jejím horním toku. Podle toho byla přírodní oblast, s mnoha hřbety se skalními výstupy a hlubokými údolími v romantické krajině, pojmenována Hornosvratecká vrchovina.

Svatý Jiljí

Výklenek kapličky zasklen,
uvnitř obrázek sv. Jiljí.

V kopcovité krajině má kaplička své místo. Výklenek kapličky je zasklen, uvnitř se nachází obrázek sv. Jiljí, kterému je kaplička zasvěcena. Svatý Jiljí (žil snad v letech 640 až 710 n. l.) pocházel z Athén v Řecku, byl mnichem a poustevníkem z vlastního rozhodnutí. Podle legendy žil v jeskyni a živil se mlékem ochočené laně, proto je považován za patrona kojících matek (laň), též tělesně postižených (byl zraněn vizigótským střelcem), žebráků (pro svoji dobročinnost), lesů a kovářů.

U kapličky stojí informační tabulka, která uvádí sakrální stavbičku v souvislosti s nedalekým loveckým zámkem Karlštejn. Na jeho místě stávala údajně v letech 1708 až 1770 kaple sv. Jiljí, zabudovaná pak do zámecké stavby. V zámeckém areálu vystavěném v letech 1770 až 1775 pak sloužila jako zámecká kaple svému účelu až do poloviny 20. století, kdy měla být odsvěcena.

A právě jako připomínku původní kaple postavili občané Svratouchu malou výklenkovou kapličku, která je tímto článkem dokumentována. Stojí ovšem níže od loveckého zámku, ve svahu vrchu s výškovým bodem Karlštejn (783,4 m). Kaplička byla vysvěcena v roce 2002.

Poznámka: 

Potud by bylo vše v pořádku, myslím tím se sdělenými informacemi. V textu u kapličky jsem však našel nepřesnosti týkající se stavby zámku a zejména původní kaple zastavěné do zámeckého objektu, resp. přesněji do přístavby levého křídla hlavního zámeckého pavilonu. Na místě byl proto průzkum a pátrání po dalších informacích. Práci jsem měl poněkud zjednodušenou, již v květnu 2018 jsem publikoval některé získané informace v článku o loveckém zámku Karlštejn na české Wikipedii. Jejich obohacením o další vypátrané informace vznikl následujíc text. 

Kauza původní kaple

Návštěvník u výklenkové kapličky sv. Jiljí ve Svratouchu se dozví, že pravděpodobně v první polovině 18. století byla v okolních lesích nařízena císařskou vůlí výstavba oplocených obor pro lesní zvěř a že majitelem rychmburského panství byl rod Kinských. Ovšem některé nepřesnosti sice dnes na věci nic nemění, ale přeci jen to bylo malinko jinak.

V rozporu se zprávou památkářů je už vymezení doby, po kterou byl lovecký zámek Karlštejn budován, informační tabulka uvádí roky 1770 až 1780, ovšem dle Národního památkového ústavu České republiky to bylo kratší dobu. V památkovém listu se uvádí roky 1770 až 1775, viz od roku 1958 evidovaná kulturní památka Zámek – lovecký zámeček Karlštejn.

V textu informační tabulky jsou připomenuty také dvě tzv. lovecké obory, jedna pro jelení a druhá pro černou zvěř. Na severním úbočí vrchu Karlštejn (784 m dle vrstevnicové mapy), ve směru k Čachnovu, vznikla Karlštejnská obora, dnes zhruba lesní lokalita Karlštejn. Na severním úbočí vrchu Otava (734 m), ve směru ke Krouně, byla vybudována obora, pojmenovaná dnes jako Stará obora. Tu lze poměrně snadno identifikovat jako dnes lesní lokalitu Stará obora na katastrálním území obce Krouna.

U kapličky k dispozici lavička,
místo s vyhlídkou na Žďárské vrchy.

Otázkou ovšem je, kdy byly obě obory pro lovnou zvěř vybudovány. Zda po výstavbě loveckého zámku na vrcholu nad Svratouchem, dnes s názvem Karlštejn, nebo již před rokem 1770, kdy tam místo zámeckého objektu měla stát malá kaple sv. Jiljí. Ta podle některých historických pramenů, spíše však kronik obcí, byla postavena v roce 1708, tedy dávno předtím, než neznámí stavitelé začali budovat zámecký objekt na Svratouchem a také dávno před tím, než panství Rychmburk získal rod Kinských.

Dokonce i samotný vrch (dnes Karlštejn) určitě vypadal docela jinak, než dnes. Mohl být i holý, tedy jaksi bez lesů, jen třeba s pastvinami. Podle některých dobových obrazů krajiny byly mnohé vrcholky hřbetů v oblasti odlesněné tzv. žďářením, neboli vypalováním. Odtud také pochází i označení přírodní oblasti Žďárské vrchy.

Detail výklenku kapličky s obrázkem sv. Jiljí.

Stavba původní kaple

Na informační tabulce uvedená časová souvislost s výstavbou původní kaple sv. Jiljí, na místě dnešního loveckého zámku Karlštejn, a prostým konstatováním, že majitelé rychmburského panství byl rod Kinských, zadává ovšem pochybnosti. Původní kapli, která byla následně zabudována do stavby loveckého zámku, nechala totiž údajně v roce 1708 vystavět Františka Rosalie Beatrix (1679 nebo 1684 až 1714), hraběnka rodu Berků z Dubé, spojená s rodem Kinských sňatkem s Vilémem Leopoldem ze Vchynic, který však již v roce 1709 zemřel.

Zbožně zaměřená Františka Rosalie Beatrix ovšem rychmburské panství získala teprve v roce 1706 v rámci dědictví po příbuzném, svém bratranci, posledním z rodu Berků, kterým byl František Antonin (1635 nebo 1649 až 1706). Sídlem panství byl hrad Rychmburk u Skutče.

František Antonín zemřel 24. dubna roku 1706 ve věku 71 let ve Vídni, jím rod Berků držícím majetky v Čechách zcela vymírá tzv. po meči. Františka Rosalie Beatrix dědictvím získala také statky Rosice, Blížňovice, Blansko, díl Čankovic, dvůr Skalický a tzv. nový zámek Dačice (podle historických pramenů). Později koupila i Jablonné v Podještědí, které původně dědil Františkův nevlastní bratr Antonín Jan Nostic (1652–1736).

Poznámka k odkazovaném článku o hradu Rychmburk v české Wikipedii. Tam jsem objevil nejasnosti o jeho majitelích i souvisejících údajích. Za éry Kinských byl např. uváděn chybně správce panství Václav Albert Kinský z Chocně. Po složitém pátrání, kdo byl kdo a s kým byl v rodinném svazku, jsem 15. 7. 2020 text upravil podle dostupných informačních zdrojů a faktografické chyby opravil, stejně tak i vztažené k loveckému zámku Karlštejn. Ten byl vybudován na katastrálním území obce Svratouch a nikoliv na k. ú. města Svratka, jak by se mohl někdo domnívat podle původní formulace textu.

Podstatná informace týkající se kapličky sv. Jiljí je ovšem ta, že  po smrti bezdětné hraběnky Františky Rosalie Beatrix v roce 1714, kdy od roku 1709 nebyl již mezi živými její manžel, dědil rychmburské panství její nevlastní bratr Václav Albrecht Bruntálský z Vrbna (1659–1732). Jeho manželkou byla Marie Augusta z Fürstenbergu a on tehdy zastával funkci hejtmana v Lehnici ve Slezsku. Patřil svým původem mezi starý šlechtický rod Bruntálští z Vrbna, zmiňovaný již ve 13. století v oblasti Slezska (historická země). Místa spojená s rodem Bruntálští z Vrbna jsou dnes města Bruntál a Vrbno pod Pradědem. 

Souvislosti si opět vyžadují poznámku. V roce 1329 se Lehnice stala součástí zemí tzv. Koruny české a od roku 1742 bylo město součástí Pruska a poté Německa, od roku 1945 je součástí Polska (viz Legnica na mapě). Koruna česká (latinsky Corona Bohemiae) je zkrácený název historického státního útvaru nazvaného Koruna království českého (latinsky Corona regni Bohemiae), někdy též zvané "České království a přidružené země", zjednodušeně a víceméně lidově "České království".

Manžel Františky Rosalie Beatrix byl sice Vilém Leopold ze Vchynic, předchůdce rodu, který začal později používat rodové jméno Kinský, ale jak jsem již zmínil, v roce 1709 zemřel, pouhý rok po údajné dostavbě kaple na vrchu nad Svratouchem. 

Otázkou zůstává, proč vlastně nechala Františka Rosalie Beatrix kapličku vystavět a to ve svých dvaceti čtyřech nebo ve dvaceti devíti letech. Můžeme se jen domnívat zda v posledních letech života Vilém Leopold netrpěl nějakými zdravotními neduhy, které by u zbožné jeho manželky byly motivem pro stavbu kaple. 

Proč si Františka Rosálie zvolila místo nad Svratouchem, na okraji samotného panství, se asi nedozvíme, stejně tak, zda v té době tu byly temné hvozdy lesů nebo jen holý kopec. Ten ostatně byl nedaleko, se skupinou skal vystupujících nad okolní terén a také ho podle toho německy mluvící zaměstnanci rychmburského panství nazývali "kahler Stein", česky tedy holý nebo lysý kámen. 

Dnes skalisko najdeme v přírodní památce Zkamenělý zámek. Ovšem, je tam skalních útvarů více, zda "ten holý kámen" byla tzv. Zámecká věž nebo jiná skála, nelze s jistotou říci, nicméně ona Zámecká věž je s nadmořskou výškou 765 m na vrcholu skaliska ta nejvyšší. 

Zaměřený výškový bod na skále nikde v mapě nenajdeme, jen na některých jako orientační kótování vrcholu. Uvádí se i v dokumentech Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Odpověď na případnou otázku kdy a jak byla výška, resp. vrchol skaliska zaměřen, však v dokumentech Správy CHKO Žďárské vrchy není. Vyplývá prostě ze shromážděné dokumentace. 

Lovecký zámek Karlštejn

Lovecký zámek Karlštejn, ve stylu pozdního baroka, ve Svratouchu,
stavbu zadal Filip Kinský, postaven v letech 1770 až 1775 či 1776, architekt nezjištěn.

Hraběnka Františka Rosalie Beatrix svého manžela přežila o pouhých pět let, sama umírá v roce 1714 ve svých třiceti letech (nebo třiceti pěti?) a to bezdětná. Rychmburské panství a tedy i kapli nad Svratouchem (zatím bez loveckého zámku) dědí zmíněný již její nevlastní bratr Václav Albrecht, hrabě z Vrbna. Václav Albrecht možná potřeboval peníze, kdo ví, už za čtyři roky po nabytí rychmburského panství, v roce 1718, je totiž prodává Václavu Norbertu Oktaviánovi ze Vchynic (1642 – 1719). Tím se tak teprve dostává rychmburské panství do rukou rodu Kinských. Václav Norbert Oktavián ovšem už za rok od koupě panství umírá, nezapomněl však ve své závěti určit, kdo z jeho synů po jeho smrti panství získá.

V rámci poslední vůle Václav Norbert Oktavián odkázal svému synovi, Štěpánu Vilému (26.12.1679 – 12.3.1749), nejen rychmburské panství, ale také Choceň a Rosice. Štěpánem Vilémem tak vzniká tzv. choceňská větev rodu Kinských. Po smrti Štěpána dědí jeho syn František Josef Kinský (1726 – 1752), umírá však již za tři roky po svém otci, ve svých dvaceti šesti letech dne 23. září 1752 na cestách, údajně v Mohuči. Zůstane po něm dcera, nezletilá Marie Augustina (1751 – 1763), někdy psaná jako Augusta, na kterou je po smrti otce převedeno rychmburské panství, v jejím prvním roku života. Jenže i ona umírá, v pouhých dvanácti letech! 

Marie Augustina byla ovšem zaslíbena svému bratranci Filipovi Kinskému (1741 nebo 1742 – 1827), pocházejícímu z tzv. chlumecké větve rodu Kinských a právě proto, podle rodových zvyklostí, přechází po její smrti majetek jí určený (rychmburské panství) na Filipa Kinského. On je pak tím, kdo nechá vystavět lovecký zámek ve Svratouchu, zapsaný jako Karlstein, později Karlštein až zcela počeštěný v písemné podobě Karlštejn. 

Dá se spekulovat, že místo pro lovecký zámek si vybral pro rozsáhlé lesní lokality v okolí Svratouchu, v nich byly zřízeny lovecké obory, jedna pro černou zvěř a druhá byla jelení oborou nebo je teprve vybudoval? Obě však byly počátkem 19. století zrušeny. Nicméně lovecký zámek posloužil jako zázemí nejen pro lovce, ale také pro správce majetku na rychmburském panství. U řeky Svratky, dnes v místě na katastrálním území Česká Cikánka ve městě Svratka, ale tehdy bylo součástí vesnice Svratouch, vznikla například železná huť a pro ni bylo třeba těžit i dřevo v okolních lesích.

Rod Kinských

Marie Augustina pocházela z tzv. choceňské větve rodu Kinských. Úmrtí Marie Augustiny v tak mladém věku (12 let) by bylo záhodno ozřejmit, bylo by určitě zajímavé vypátrat proč zemřela, stejně jako důvod úmrtí jejího otce (26 let). 

Filip Kinský se narodil v Chroustovicích, česká Wikipedie uvádí 4. 8. 1741, ovšem v textu knihy Sága rodu Kinských (autor Karel Richter, vydání rok 2012) najdeme rok 1742. Budu se držet spíše roku 1741, ten najdeme i v přehledu on-line dostupného rodokmenu Kinských. 

Filip Kinský (1741–1827) zámek v Chroustovicích, kde vyrostl, později zdědil po své matce. Manželství uzavřel v roce 1787 s Josefinou Dietrichsteinovou (1768–1822), avšak skončilo již po roce rozlukou (v roce 1788). Filip Kinský byl významným vojenským činitelem v době Rakouska-Uherska, dosáhl hodnosti generála císařsko-královské armády a uvádí se, že byl temperativní a tzv. "prudké povahy". Zemřel bez potomků 14. 2. 1827 v Praze a Karel Richter ve své knize zmiňuje, že jeho ostatky byly uloženy v pražském chrámu sv. Salvátora a měl být poslední z rodiny Kinských, kdo tam byl pochován k věčnému spánku. 

Ovšem pozor, není kostel jako kostel, v Praze je kostel sv. Salvátora v Klášterské ulici č. 1 a ten zmíněný v knize Sága rodu Kinských by měl být ve skutečnosti kostel Nejsvětějšího Salvátora v Karlově ulici. Je to ten kostel, kde je farářem veřejně dost známý Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., viz informace pro turisty na webové stránce kostel Nejsvětějšího Salvátora. 

V článku na české Wikipedii sice najdeme zmínku, že je zde pohřben Filip Josef Kinský, ale současně je k němu přiřazen rok 1749, což by ovšem znamenalo, jestliže tam není pohřben další z rodiny Kinských, že se jedná o příbuzného stejného jména, Filipa Josefa Kinského (1700–1749). Ten byl ovšem nevlastní bratr jeho dědy, Františka Ferdinanda Kinského (1678–1741). Toho však  Filip Josef Kinský (1741–1827) nemohl poznat, neboť v roce kdy se on narodil, jeho děda zemřel. 

Otec (toho "našeho") Filipa Josefa (1741–1827) byl Jan Ferdinand Leopold Kinský (17. 1. 1713 – 24. 10. 1760) a opět není jasné, zda nezemřel o rok později (zmíněno na české Wikipedii). 

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy

Výhled od kapličky sv. Jiljí na Žďárské vrchy, uprostřed Louckého kopec (700 m) ve Svratouchu,
na obzoru hřbet se Šindelným vrchem (806 m) zcela vlevo, Kamenným vrchem (803 m) uprostřed
a klesající mezi vyvýšeninou Za kouty (713 m) a Suchým kopcem (684 m).

V době, kdy Filip Kinský zadá nezjištěnému staviteli vybudovat tzv. lovčí zámek, stojí na kopci nad Svratouchem pouze (snad) kaple sv. Jiljí. Tu nechá nebo ji sám neznámý stavitel navrhl tzv. zastavět do nového zámku jako tzv. zámeckou kapli. Tehdy nazývaný lovčí zámek byl postaven v pozdně barokním stylu, někdy proto označovaný méně správně za rokokový. Ve střední Evropě je však výstižnější nazývat tento architektonický styl za pozdně barokní. V okolí loveckého zámku bylo následně postaveno několik obytných stavení pro zaměstnance panství, dnes sídelní lokalita (jak jinak) opět nazvaná Karlštejn.

Na sklonku života, v roce 1823, prodává Filip Kinský rychmburské panství bavorskému knížecímu rodu Thurn-Taxis. Prvním majitelem se stal Karel Alexandr (1770 – 1827), který však umírá ve stejném roce jako Filip Kinský, od kterého zámek kupoval. Knížecí rod Thurn-Taxis pak vlastní majetek až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován československým státem.

Situační pohled, vlevo malá sakrální stavba kapličky sv. Jiljí,
stojí na severozápadním úbočí vrchu Karlštejn (784 m dle vrstevnicové mapy).

V rámci stavby loveckého zámku Karlštejn byla původní kaplička sv. Jiljí zabudována do přístavby levého zámeckého křídla navazujícího na hlavní zámecký pavilon. Přesněji řečeno do půlkruhové přístavby jihovýchodního křídla. Nad přístavbou je výškově dominantní osmiboká věžička zvoničky se stříškou v podobě helmice a na ni je vztyčen křížek v bohatém "větvení" ramen. Podle zvoničky a křížku nad ní je proto zámecká kaple snadno identifikovatelná v současném zámeckém areálu.

Dle popisu nemovité kulturní památky z roku 1964 zaznamenali ovšem památkáři šestibokou věžičku. Není zřejmé, zda se jedná o chybný zápis v památkovém listu nebo některý uživatel objektu od roku 1964 přebudoval věžičku na osmibokou. To se mi ovšem jeví jako nepravděpodobné, spíše se kloním opět k faktografické chybě některého z památkářů.

Lovecký zámek Karlštejn, hlavní zámecký pavilon s křídly a na ně navazujícími půlkruhovými přístavbami, nad levou přístavbou patrná osmiboká věžička zvoničky nad kaplí sv. Jiljí.
Původně samostatná kaple snad na místě již v roce 1708,
následně měla být zabudovaná do půlkruhové přístavby levého křídla zámeckého pavilonu.

Vysvěcení oltáře původní kaple

V roce 1964 pořizují památkáři soupis předmětů v kapli zastavěné v loveckém zámku Karlštejn a zmiňují se také o dřevěném oltáři s vyobrazením tří světců, sv. Jiljí, sv. Eustacha a sv. Huberta, vysvěceného roku 1708 opatem Norbertem Želeckým z Počenic (1649 – 1709), představeným kláštera Hradisko nebo též Hradiště na Moravě (klášter v roce 1784 zrušen). 

Zmínění světci byli, každý svým způsobem, spojeni s lovenou zvěří, lesem a dobročinností, sv. Jiljí má svátek dne 1. září, sv. Eustach dne 20. září a sv. Hubert dne 3. listopadu. Svatí Jiljí a Eustach také patří mezi Čtrnáct svatých pomocníků. 

Přírodní poměry

Sakrální stavby, jak původní kaplička z roku 1708 a v letech 1770 až 1775 přebudovaná na tzv. zámeckou kapli loveckého zámku Karlštejn, tak i památná výklenková kaplička sv. Jiljí z roku 2002, stojící na západním úbočí vrchu Karlštejn (784 m), jsou situovány v geomorfologickém okrsku Borovský les, ten je součástí Žďárských vrchů, které náleží do geomorfologického celku Hornosvratecké vrchoviny. 

V rámci regionálního geomorfologického členění Česka náleží zmíněné geomorfologické jednotky do přírodní oblasti Českomoravské vrchoviny. Lokalita obce Svratouch se nachází od roku 1970 v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Turistika

Výklenková kaplička sv. Jiljí ve Svratouchu je přístupná po místní silnici z centra obce směrem k loveckému zámku Karlštejn, po ní vedena cyklotrasa 4120 (úsek Svratouch – Čachnov). Od kapličky výhled na Žďárské vrchy, nejblíže Louckého kopec (700 m) ještě na katastrálním území Svratouchu, v dálce hřbet s výraznými vrcholy Šindelného vrchu (806 m) a Kamenného vrchu (802 m), méně znatelné na hřbetu vyvýšeniny Za kouty (713) a snad až Suchý kopec (614 m).

*

Recenze místa a další fotografie v Google Maps: kaplička svatého Jiljí 

**

Foto-lokace

objekt: výklenková kaplička sv. Jiljí

administrativně-správní: obec Svratouch, Pardubický kraj

přírodní oblast: Žďárské vrchy v rámci Hornosvratecké vrchoviny

Související místa

Zámecká kaple Karlštejn

Hrad Rychmburk

Spolupráce

Žádoucí jsou zejména faktografické údaje, jejichž obsahem je:

- Františka Rosalie Beatrix (1679, jiný zdroj 1684 – 1714), hraběnka rodu Berků z Dubé,

- kaplička na vrchu Karlštejn (údajně z roku 1708), 

- zástavba původní kapličky do loveckého zámku Karlštejn (1770 až 1775),

- František Josef Kinský (1726 – 1752) a jeho dcera Marie Augustina (1751 – 1763) z rodu Kinských.

Za případnou spolupráci děkuje autor článku. 

***

Aktualizace: CZ200716