Lipská (vrch), Lipany
Lipská zeměpisným názvem, Lipská hora podle výškového bodu a někdy místně jmenovaná Lipanská hora je vrchol s nadmořskou výškou 366,2 m na severo-severozápadním okraji Lipského hřbetu, v georeliéfu Černokostelecké pahorkatiny na katastrálním území Lipany u Vitic (část obce Vitice), v okrese Kolín ve Středočeském kraji, součást státního území České republiky.
Podívat se na místo v Google Earth: Lipská (366 m)
Lipský hřbet pahorkatiny je v krátké severní části orientovaný SSZ – JJV mezi vrcholy Lipská (366,2) a Hlaváčova Lhota (366,6), od něho se stáčí k JJZ, k vrcholu Na Hrádku (369 m), je součástí k jihu protáhlého horninového útvaru zpevněného sedimentu.
Česká trigonometrická síť (viz Geoportál ČÚZK) uvádí zaměřený trigonometrický bod s názvem Lipská hora (TB 11, TL2201) a nivelací zjištěnou nadmořskou výšku 366,1 m na svahové kupě, severovýchodně od nejvyššího bodu terénu na vrcholu Hlaváčova Lhota (366,6 m), již na katastrálním území Hlaváčova Lhota (součást obce Třebovle).
Lipská je standardizovaný jednoslovný zeměpisný název vrcholu s nadmořskou výškou 366,2 m uvedený ve státním mapovém díle publikovaném Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním.
Lipský hřbet pahorkatiny je v krátké severní části orientovaný SSZ – JJV mezi vrcholy Lipská (366,2) a Hlaváčova Lhota (366,6), od něho se stáčí k JJZ, k vrcholu Na Hrádku (369 m), je součástí k jihu protáhlého horninového útvaru zpevněného sedimentu.
Česká trigonometrická síť (viz Geoportál ČÚZK) uvádí zaměřený trigonometrický bod s názvem Lipská hora (TB 11, TL2201) a nivelací zjištěnou nadmořskou výšku 366,1 m na svahové kupě, severovýchodně od nejvyššího bodu terénu na vrcholu Hlaváčova Lhota (366,6 m), již na katastrálním území Hlaváčova Lhota (součást obce Třebovle).
Lipská je standardizovaný jednoslovný zeměpisný název vrcholu s nadmořskou výškou 366,2 m uvedený ve státním mapovém díle publikovaném Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním.
Původ názvu se vztahuje k zaniklé vsi Lipská, zmiňované v roce 1327, později v držení cisterciáckého kláštera, v roce 1480 však již pusté, pravděpodobně v souvislosti se zničením kláštera v roce 1420 husitským vojskem.
Pozůstatky kláštera lze objevit v současné obci Klášterní Skalice, jsou od roku 1958 kulturní památkou České republiky (viz cisterciácký klášter). V oblasti Lipského hřbetu v mapě lze nalézt lokality označené Lipská (od slova lípa –strom), K Lipské, Na Lipské.
Geografie
Vrchol Lipská (366 m) se nachází zhruba 900 m jižně od centra vesnice Lipany (od turistického rozcestníku), několik desítek metrů severně od vrcholu je situován v pořadí druhý geodetický bod v nadmořské výšce 365,5 m a náležející k trigonometrickému bodu Lipská hora s nadmořskou výškou 366,1 m situovanému severovýchodně od vrcholu Hlaváčova Lhota (367 m).
Oba výškové (geodetické) body leží na severním okraji Lipského hřbetu, jeho svahy směrem západním až severním pozvolna klesají od vrcholu Lipská k obci Vitice a její části Lipany do úrovně asi 300 m n. m., naopak východním směrem jsou strmé od vrcholu Lipská k obci Třebovle zhruba do úrovně kolem 270 m n. m.
Od vrcholu Lipská pokračuje hřbet k vrcholu Hlaváčova Lhota (367 m), od ní se hřbetnice stáčí více k jihu a směřuje k výškovému bodu Na Hrádku (369 m), ten odděluje mělké sedlo s vrcholem asi 358 m n. m., dále protažený hřbet směřuje k jihu, ve směru sídelní lokality Bulánka a vrcholu Ostrý (402 m).
Z hlediska regionálního geomorfologického členění georeliéfu Česka je vrch Lipská (366 m) na severním okraji výběžku Lipského hřbetu součástí geomorfologického okrsku Černokostelecká pahorkatina a ten je skladebnou částí Dobříšské pahorkatiny v rámci geomorfologického celku Benešovská pahorkatina.
Geologie
Lipský hřbet (s vrcholy Lipská, Hlaváčova Lhota, Na Hrádku) a dále protažený horninový útvar tvoří zpevněný sediment, tzv. brekcie a polymiktní slepence (složené z několika druhů horninového materiálu) v soustavě Českého masivu (pokryvné útvary a postvariské magmatity). Náleží do oblasti svrchního karbonu a permu, mladšího paleozoika brázd, je součástí tzv. blanické brázdy (zlomový systém, částečně charakteru příkopové propadliny).
Geografie
Vrchol Lipská (366 m) se nachází zhruba 900 m jižně od centra vesnice Lipany (od turistického rozcestníku), několik desítek metrů severně od vrcholu je situován v pořadí druhý geodetický bod v nadmořské výšce 365,5 m a náležející k trigonometrickému bodu Lipská hora s nadmořskou výškou 366,1 m situovanému severovýchodně od vrcholu Hlaváčova Lhota (367 m).
Oba výškové (geodetické) body leží na severním okraji Lipského hřbetu, jeho svahy směrem západním až severním pozvolna klesají od vrcholu Lipská k obci Vitice a její části Lipany do úrovně asi 300 m n. m., naopak východním směrem jsou strmé od vrcholu Lipská k obci Třebovle zhruba do úrovně kolem 270 m n. m.
Od vrcholu Lipská pokračuje hřbet k vrcholu Hlaváčova Lhota (367 m), od ní se hřbetnice stáčí více k jihu a směřuje k výškovému bodu Na Hrádku (369 m), ten odděluje mělké sedlo s vrcholem asi 358 m n. m., dále protažený hřbet směřuje k jihu, ve směru sídelní lokality Bulánka a vrcholu Ostrý (402 m).
Z hlediska regionálního geomorfologického členění georeliéfu Česka je vrch Lipská (366 m) na severním okraji výběžku Lipského hřbetu součástí geomorfologického okrsku Černokostelecká pahorkatina a ten je skladebnou částí Dobříšské pahorkatiny v rámci geomorfologického celku Benešovská pahorkatina.
Geologie
Lipský hřbet (s vrcholy Lipská, Hlaváčova Lhota, Na Hrádku) a dále protažený horninový útvar tvoří zpevněný sediment, tzv. brekcie a polymiktní slepence (složené z několika druhů horninového materiálu) v soustavě Českého masivu (pokryvné útvary a postvariské magmatity). Náleží do oblasti svrchního karbonu a permu, mladšího paleozoika brázd, je součástí tzv. blanické brázdy (zlomový systém, částečně charakteru příkopové propadliny).
Severozápadně od sedla mezi Hlaváčovou Lhotou (367 m) a výškovým bodem Na Hrádku (369 m), v lokalitě se zemědělským areálem, se nachází ostrůvek nezpevněného sedimentu, spraše a sprašové hlíny s obsahem křemenu (oblast kvartéru).
Názorně místa viz geovědní mapa České geologické služby, také tzv. Čertova brázda, viz např. obrázek výseče staré vojenské mapy z Wikimedia Commons:
 |
Výseč staré vojenské mapy se zakreslením tzv. čertovy brázdy u Lipan (červená a modrá trasa),Autor mapy: Ministerstvo války Rakousko-Uherska © 3st Military Survey, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz – http://oldmaps.geolab.cz/ |
Turistika
Severně od vrcholu Lipská v roce 1881 vybudována Lipanská mohyla, památník z historie známé bitvy u Lipan svedené 30. května 1434 na severních svazích vrchu (Lipanského hřbetu), kde došlo ke střetu vojsk koalice, tzv. panské jednoty (blok husitů, pod vedením zemského správce Aleše Vřešťovského, spojený s katolíky vytvořila tzv. panskou jednotu) s vojsky radikálního husitského hnutí (polní vojska bratrstev – táborského z jižních Čech a tzv. sirotčího z východních Čech).
K památné mohyle vedena z Lipan červeně značená turistická trasa Klubu českých turistů (v úseku Lipany – Lipanská mohyla – Království (ves, součást obce Třebovle). Od Lipanské mohyly pokračuje turistická trasa polní cestou k jihovýchodu pod vrcholem Lipská (366 m) směrem k vrcholu Hlaváčova Lhota (367 m).
Z obce Vitice je do vrcholové části vedena naučná stezka Lipanská mohyla, ukončena je u památníku, v obci Vitice na stezce pět informačních tabulí vázající se k historii a přírodě, pod vrcholem Lipská tři zastavení.
*
Základní faktografie k vrcholu Lipská (366 m), použito též pro úpravu článku "Lipská hora" na české Wikipedii. Tam jsem si článek vyhledal v souvislosti s pátráním po okolnostech údajného zapojení krále Jiřího z Poděbrad jako čtrnáctiletého hocha do historicky známé bitvy u Lipan. U Lipan se střetli vojska, de facto z části takřka spojenecká, pokud uvážíme, že proti sobě stáli radikální husité na jedné straně a ti umírněnější, tzv. kališníci, na straně druhé. Ti však měli pro "tentokrát" posilu ze strany katolického vojska, útočili proto jako jakási koalice vojsk. Mezi umírněnými husity, tedy mezi kališníky, pak měl být i zmíněný Jiří z Poděbrad. Není se co divit, jeho otcem byl jeden z velitelů husitského vojska, Viktorín z Poděbrad a Kunštátu (matka ovšem neznámá) a tak lze předpokládat, že Jiří, co by "klučina", se pohyboval po boku otce od malička ve vojenském prostředí. Zcela určitě na něho muselo mít vliv, podle toho se i choval jako panovník.
Překvapil mne však samotný článek na české Wikipedii, nikoliv ovšem o bitvě u Lipan, ale o místu, kde se onen vojenský střet odehrával, na severním svahu kopce, ale spíše hřbetu, který je označován jako Lipský hřbet a onen kopec, na jeho severozápadním okraji, nese jednoslovný zeměpisný název Lipská, jak výše v článku uvedeno.
Překvapil mne však samotný článek na české Wikipedii, nikoliv ovšem o bitvě u Lipan, ale o místu, kde se onen vojenský střet odehrával, na severním svahu kopce, ale spíše hřbetu, který je označován jako Lipský hřbet a onen kopec, na jeho severozápadním okraji, nese jednoslovný zeměpisný název Lipská, jak výše v článku uvedeno.
Článek na české Wikipedii je ovšem o Lipské hoře nebo také hoře Lipanské podle místního pojmenování. To druhé označení bych strávil, nic proti němu, ovšem Lipská hora? Kde se ten název vzal? A všude je ho docela plno (i mimo českou Wikipedii), prostě se jen cituje bez toho, aby se i vysvětlovalo. Jak to s Lipskou horou je, uvedl jsem v článku, takže po jeho přečtení musí být jasno. Mne, než jsem to prozkoumal, nebylo. Tak proto ten článek. Zadaří-li se, doplním i fotografie.
A proč Jiří z Poděbrad se mi objevil v hledáčku? Inu proto, že je to celých 600 let od jeho narození v roce 1420, avšak kde to bylo, není tak jisté. Historici zmiňují nejen Poděbrady, ale též například Bouzov, Hořovice, Litice a kdo ví, které místo to je doopravdy.
A proč Jiří z Poděbrad se mi objevil v hledáčku? Inu proto, že je to celých 600 let od jeho narození v roce 1420, avšak kde to bylo, není tak jisté. Historici zmiňují nejen Poděbrady, ale též například Bouzov, Hořovice, Litice a kdo ví, které místo to je doopravdy.
**
Aktualizace: CZ200719
