Pomník Mistra Jana Husa, Hlinsko

Pomník Mistra Jana Husa, pietní místo Hlinsko, Pardubický kraj, pohled od severovýchodu
(červenec 2020)

   Pomník Mistra Jana Husa na kamenném podstavci s bočními reliéfními plastikami je dílo akademického sochaře Františka Vladimíra Foita (1900 – 1971), v roce 1950 bylo instalováno v pietním areálu města Hlinsko, v současnosti v Pardubickém kraji České republiky. 

Podívat se na místo v Google Earth: Pomník Mistra Jana Husa

Pomník Mistra Jana Husa v nadživotní velikosti,
pravděpodobně z tzv. mrákotínské žuly
(červenec 2020)

Pomník vysoký 3 m stojí na 4 m vysokém kamenném podstavci, ten je masivní i co do objemu. Na delších bočních stranách má sochařsky vyvedené reliéfní plastiky, z čelního pohledu vpravo se symbolem poroby českého národa, připomínkou bitvy na Bílé hoře dne 8. listopadu 1620 (pro zajímavost, byla to neděle) a vlevo se symbolickým vyobrazením výjevu z boje českého národa za svoji samostatnost, vrcholící vznikem Československé republiky dne 28. října 1918.

Pomník Mistra Jana Husa, pohled od východu, na kamenném podstavci plastika,
symbolický výjev boje českého národa za vlastní stát a vznik Československé republiky
(červenec 2020)

František Vladimír Foit pomník navrhl a provedl s mohutným kamenným podstavcem, pravděpodobně z tzv. mrákotínské žuly, realizace proběhla v areálu kamenické firmy jeho otce Ferdinanda Foita (1874–?) v obci Doupě, nedaleko Telče.

Kamenný podstavec s reliéfní plastikou, pohled od západu,
symbolický výjev poroby českého národa v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620
(červenec 2020)

Otec sochaře, Ferdinand Foit, byl absolvent (roku 1893) sochařsko-kamenické školy v Hořicích, v roce 1905 založil v obci Doupě kamenickou firmu na zpracování žuly. Po vzniku Československa byl též senátorem, založil také akciovou společnost Mrákotínské kamenolomy a stavební podniky v Mrákotíně (dnes v Kraji Vysočina). Zpracovávala pověstnou mrákotínskou žulu, ale také údajně dovezenou z Norska a Švédska. 

Kamenný kvádr podstavce pomníku s vytesaným nápisem, čelní pohled od severu
(červenec 2020)

Pomník Mistra Jana Husa byl však původně určen pro Spolek pro postavení Husova pomníku v Jihlavě. Spolek vybral pro pomník místo před tzv. besedním domem, který byl tehdy střediskem českých obyvatel Jihlavy. V roce 1928, u příležitosti desátého výročí vzniku Československé republiky, byl v Jihlavě pomník Mistra Jana Husa slavnostně odhalen (dnes toto místo na náměstí Svobody).

Pomník Mistra Jana Husa na kamenném podstavci, pohled od jihu,
na sevřeném kamenném bloku pamětní deska odhalení sochy v Hlinsku.
(červenec 2020)

V roce 1939, pravděpodobně až v době Protektorátu Čechy a Morava, byl pomník poškozen nacisty a následně jej nechalo tehdejší vedení města odstranit. O likvidaci sochy Mistra Jana Husa se dozvěděli členové Rady starších Církve československé v Hlinsku a rozhodli se k záchraně díla českého sochaře. Po počátečních problémech byl nakonec pomník 30. července 1939 převezen z Jihlavy do Hlinska a uložen v areálu Husova sboru. Kamenný podstavec rozebraný na jednotlivé kameny byl přepraven vlakem, samotný pomník a reliéfní plastiky převezlo celkem šest nákladních automobilů.

Církev československá v Hlinsku v roce 1949 zakoupila nad městem pozemek na severním úbočí vrchu (637 m), v lokalitě Na skalce, pro vybudování pietního místa typu urnového pohřebiště a s úmyslem tam postavit pomník Mistra Jana Husa převezený z v roce 1939 z Jihlavy. 

Pomník a přední část kamenného podstavce, na nejvyšším kamenném kvádru
vysekáno přiznání autorství F. V. Foitovi (pohled od západu, blíže detailní foto níže).
(červenec 2020, záběr proti slunci krytém pomníkem)

Poškozené dílo akademického sochaře Františka Vladimíra Foita (1900–1971) opravil podle původního modelu sochař Jan Vejmělek z Řásné (?). Stavba pomníku v areálu pietního místa, na severozápadním okraji vrcholové části a čelní stranou směrem k severu, proběhla ve dnech 8. až 28. května 1950 a dne 4. července téhož roku byl pomník Mistra Jana Husa v Hlinsku slavnostně odhalen.

Autorské přiznání pomníku na kamenném kvádru podstavce, vysekán text:
NAVRHL A PROVEDL
F. V. FOIT
AKAD. SOCHAŘ
(červenec 2020)

Související informace

Určitě dobré je připomenout něco z historie Církve československé, která vznikla před 100 lety, v roce 1920, a která je spjata s osobou Mistra Jana Husa, od roku 1971 i v názvu Církev československá husitská (webové stránky). Mezi zakladatele tehdy nové církve patřil Karel Farský (1880 – 1927), český římskokatolický duchovní a první patriarcha Církve československé.  

Přesné datum vzniku Církve československé se uvádí 8. leden 1920, kdy zahájil sněm katolických duchovních z řad radikálních členů Jednoty katolického duchovenstva československého, založené v roce 1918 po vzniku Československé republiky, která novou církev tzv. uznala 15. září 1920.

Radikálnější členové "jednoty" se řadili mezi tzv. modernisty v teologii. Mezi literárně činné katolické modernisty patřil například Jindřich Šimon Baar (1869 – 1925), katolický duchovní a spisovatel, dílo Chodská trilogie (lze zdarma získat ke čtení z Městské knihovny v Praze, viz odkazy na jednotlivá díla: Paní komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy), Chodské povídky a pohádky aj.  

Modernisté se také snažili spojit tradiční křesťanství s novými poznatky ve vědě a filosofii, vznikl tak na přelomu 19. a 20. století určitý myšlenkový směr, ovlivňující mnohé pohledy na svět. K těmto modernistům měl blízko i Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937), první prezident Československé republiky. 

Dne 6. července 1915, ve výroční den upálení Mistra Jana Husa (asi 1370 – 1415), římskokatolického kněze, církevního reformátora, pedagoga a myslitele, zdůraznil Tomáš Garrigue Masaryk v Reformačním sále Univerzity v Ženevě (Švýcarsko, webová stránka Univerzity v Ženevě) význam osobnosti Mistra Jana Husa (o tzv. husitství viz např. pořad Českého rozhlasu). V rámci projevu též přednesl národní zájem na samostatném státě ve střední Evropě, jehož výsledkem byl v roce 1918 vznik Československé republiky. 

Po vzniku Československa byla osobnost Mistra Jana Husa zvýrazněna také architektonicky, na mnoha místech vznikly stavby a chrámy dnes patřící mezi kulturní dědictví v České republice a u jejichž zrodu byly spolky vyzdvihující odkaz Mistra Jana Husa, mj. i Církev československá husitská (viz například výstava 9. až 30. července 2020 v Betlémské kapli v Praze s názvem Sbory Církve československé husitské – architektonické dědictví našich regionů). 

Mnohé stavby Sborů Církve československé husitské tvoří dominanty měst a obcí, patří mezi ně také výrazně situované pomníky, památníky a pamětní desky, jejichž ústředním motivem je osobnost Mistra Jana Husa. 

Podívat se v Google Earth na jeden z nejznámějších pomníků v Česku – Mistr Jan Hus na Staroměstském náměstí v Praze.

Některé okolnosti realizace pomníku Mistra Jana Husa, dnes umístěného v lokalitě Na skalce v Hlinsku, jsou však dosud zahaleny tajemstvím dávno "ztraceného času". Bylo by jistě ku prospěchu našeho poznání historie související s pomníkem takové tajemství ještě odhalit. Spolupracovat na tom může prakticky kdokoliv, pod tímto článkem je uvedeno jak. 

Další fotografie s popisky

Pomník a kamenný podstavec od jihovýchodu.
(červenec 2020)

Detail reliéfní plastiky na kamenném podstavci (pravý horní roh),
symbolický výjev "mladé republiky" Československé (rok 1918).
(červenec 2020)

Pomník a vrchol kamenného podstavce od jihu,
zřejmé nakročení pravou nohou M. J. Husa.
(červenec 2020)

Detail reliéfní plastiky na kamenném podstavci sochy, pohled od západu,
symbolický výjev z bitvy na Bílé hoře (8. 11. 1620), zřejmá část tzv. vozové hradby.
(červenec 2020)

Detailní pohled na datum vztahující se k bitvě na Bílé hoře,
reliéfní plastika na kamenném podstavci sochy M. J. Husa.
(červenec 2020)

Detailní pohled na čelní horní část sochy M. J. Husa,
zřejmá pravá ruka "zastrčená pod svrchní šat", pohled od severu.
(červenec 2020)

Detailní čelní část sochy M. J. Husa, pohled od severu,
v roce 1939 v Jihlavě obličejová část poničena,
v roce 1950 opravena podle původního modelu před znovu odhalením v Hlinsku.
(červenec 2020)

Situační umístění sochy M. J. Husa na masivním kamenném podstavci
v areálu urnového háje a rozptylové loučky v Hlinsku (pohled od severu).
(červenec 2020)

Pohled od paty kamenného podstavce sochy M. J. Husa k severu,
směrem k městu Hlinsko, stromy kryjí většinu zástavby,
na obzoru hřbet Železných hor (zleva 640 až 617 m n. m. vpravo) v okolí Srní (část Hlinska).

Situační pohled umístění sochy M. J. Husa s kamenným podstavcem a žulovými obrubníky
na severozápadním okraji vrcholové části lokality Na skalce (637 m n. m.),
v záběru vlevo patrný pokles terénu svahové kupy hřbetu Železných hor
(orientován zhruba SV – JZ mezi Hlinskem a Krucemburkem).
(červenec 2020)

Pohled v přiblížení od paty kamenného podstavce sochy M. J. Husa v lokalitě Na skalce (637 m)
ve směru města Hlinsko, vlevo patrná věž kostela Narození Panny Marie (613 m),
uprostřed v zástavbě komín (výška 11 m) býv. barvírny n.p. Technolen (vrchol cca 569 m),
na obzoru hřbet Železných hor (cca 620 m), východně od Srní (část Hlinska).
(červenec 2020)

*

Recenze a další fotografie v Google Maps: Pomník Mistra Jana Husa, Hlinsko

**

Foto-lokace 

objekt: pomník Mistra Jana Husa

administrativně správní: město Hlinsko, Pardubický kraj

přírodní oblast: Železné hory v rámci Českomoravské vrchoviny

Spolupráce

Relevantní jsou fotografie, dokumenty a informace související s tématem – objektem pomníku Mistra Jana Husa, také však s místy zmíněnými v článku. Žádoucí jsou zejména faktografické údaje, jejichž obsahem je:

akademický sochař František Vladimír Foit, jeho otec Ferdinand Foit, realizace pomníku, místo v Jihlavě, kamenosochařská dílna v obci Doupě, akciová společnost kamenolomy v obci Mrákotín, osoba Jan Vejdělek z Řásné a další zmíněné v článku, poškození a opravy pomníku, převoz pomníku z Jihlavy do Hlinska, jeho ukrytí v Husově sboru, opětovné sestavy v lokalitě Na skalce, atd. 

Za případnou spolupráci děkuje autor článku. 

***

Aktualizace: CZ200714