Přírodní rezervace Polom, Železné hory
 |
| Zbytky původního pralesa v Železných horách, přírodní rezervace Polom, jedna z nejstarších, vyhlášena již 31. prosince 1933 v bývalém Československu. (září 2020) |
Přírodní rezervace Polom je zvláště chráněné území o celkové rozloze 20,243 ha na dvou samostatných lokalitách typických zbytky tzv. pralesa, včetně ochranného pásma na ploše 55,16 ha a v rozsahu nadmořských výšek 545 až 625 m v přírodní oblasti Železných hor, v rámci administrativně správním je situována na katastrálním území Velká Střítež (část obce Horní Bradlo) v Pardubickém kraji v České republice.
 |
| Informační tabulka Správy CHKO Železné hory u vstupu do přírodní rezervace Polom. (září 2020) |
Přírodní rezervace je v péči Správy CHKO Železné hory se sídlem v městě Nasavrky, v Ústředním seznamu ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky je evidována pod kódem 333 (viz PR Polom).
Podívat se na místo v Google Earth: přírodní rezervace Polom
*
 |
| Dřevo padlých stromů postupně tleje a rozpadá se, stává se živinou pro houby, brouky a další organizmy, za mnoho let splyne s půdou, ve které mezitím vzrostou další stromy, které po čase opět padnou k zemi a celý proces se bude opakovat. (září 2020) |
Ochrana lesního prostoru jedlo-bukového lesa se zbytky tzv. pralesa v přírodní rezervaci Polom byla v bývalém Československu vyhlášena Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 31. prosince 1933, číslo 143.547/33-V.
Výnos ministerstva školství a národní osvěty zahrnul do ochrany lesní smíšený porost s výraznou populací jedle, buku, dubu, borovice, habru a olše, které byly již před vyhlášením vyjmuty z hospodářského plánu lesní těžby dřevní hmoty, původně v rozsahu 28,5492 ha s názvem Polom u Velké Stříteže v tehdejším politickém okrese Chrudim.
 |
| U vstupu do přírodní rezervace Polom ve směru od Horního Bradla najdeme informační tabule umístěné zde Správou Chráněné krajinné oblasti Železné hory, ta sídlí ve městě Nasavrky. (září 2020) |
Výnosem ministerstva školství a národní osvěty bylo také určeno, že v nejbližším okolí přírodní rezervace má být školní mládež poučována o chráněných územích a nabádána k jejich ochraně, přičemž přístup do přírodní rezervace byl možný jen po předchozí dohodě s lesním úřadem a v doprovodu dozorčího personálu.
 |
| Informační tabule "Železnohorský jedlobukový prales" zmiňuje také původně zde rostoucí jedle ve větším množství, než v současné době, nejstarší se říkalo "Královna" a padla již v roce 1905. (září 2020) |
V době vyhlášení ochrany přírody se v lesní lokalitě ve správě Lesního úřadu Nasavrky nacházely mohutné lesní jedle. Největší z nich byla však odstraněna již v roce 1905, nazývaná byla "Královna", s kmenem o průměru 135 cm, obvodem 5,8 m a výškou 46 m, asi 42,74 m3 činila odhadovaná dřevní hmota 320 let staré jedle.
 |
| Přírodní rezervace se skládá ze dvou samostatných lokalit v rámci jednoho ochranného pásma, okrajem větší z lokalit protéká potok s místním názvem Polomka (viz foto), prameniště se nachází pod vrcholem Polom (649 m), vrch mimo vlastní přírodní rezervaci. (září 2020) |
V roce 1921 přišla do oblasti Železných hor kalamita v podobě napadení lesních porostů invazí housenky motýla s názvem bekyně mniška, z rozsáhlých ploch byly vytěženy napadené dřeviny a následně osázeny monokulturou smrku.
 |
| Situační mapka s lokalitami a ochranným pásmem přírodní rezervace Polom, větší z lokalit je průchozí turistickou trasou Klubu českých turistů, po ní vedená vlastivědná stezka Krajem Chrudimky. (září 2020) |
V současné době jsou předmětem ochrany přírody zbytky jedlo-bukového pralesa s více druhy dřevin, také lužních olšin, dominantní je smrk ztepilý, buk lesní a javor klen, méně zastoupená jedle bělokorá, nově je také sázen jilm horský.
 |
| Mohutný strom s velkou dutinou ztrouchnivělého dřeva a porostem mechu a hub. (září 2020) |
V jižní části rozsáhlejší lokality přírodní reozervace se nachází prameniště bezejmenného potoku, místně jmenovaného Polomka, levostranného přítoku řeky Chrudimky. Jeden z pramenů potoku v lokalitě Na šiškách nese zeměpisný název V Polomi a je opatřen stříškou, viditelný z turistické trasy.
 |
| Mykologicky je lokalita velice pestrá, samozřejmě platí zákaz sbírání hub i dalších plodů, rostlin a přírodnin. (září 2020) |
Celou plochu přírodní rezervace, jednu z nejstarších v Česku, od roku 1991 překrývá Chráněná krajinná oblast Železné hory. Ústřední seznam ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky eviduje chráněnou krajinnou oblast pod kódem 65 (viz CHKO Železné hory).
Z hlediska regionálního geomorfologického členění státního území Česka se přírodní rezervace nachází na severozápadním až západním úbočí hřbetu s vrcholem se zeměpisným názvem Polom (649 m) v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina, který je skladebnou částí Sečské vrchoviny (geomorfologický podcelek) v jihovýchodní oblasti pohoří Železných hor (geomorfologický celek).
 |
| Přírodní rezervace je i po turistické stezce obtížně průchodná, je také zakázáno se pohybovat mimo vyznačenou trasu, v době tzv. první republiky Československé byl pohyb v prostoru jen s dozorem. (září 2020) |
Geologické podloží v místě přírodní rezervace tvoří horniny dvojslídný migmatit až ortorula, také biotit kvarcitická pararula typu metamorfitu v soustavě Českého masivu (krystalinikum a prevariské paleozoikum) v kutnohorsko-svratecké oblasti, v průběhu vodního toku pak písčito-hlinitý sediment. Koryto potoku tvoří de facto část jihozápadní hranice větší z lokalit přírodní rezervace.
 |
| Přírodní rezervace Polom se nachází v centru Chráněné krajinné oblasti Železné hory a je také typickou ukázkou zbytků původního pralesa v přírodní oblasti Železných hor (geomorfologického celku). (září 2020) |
V přírodní rezervaci najdeme tzv. doupné stromy umožňující úkryt, hnízdění i potravní možnosti mnoha druhům ptactva a životní prostředí pro mnohé druhy hmyzu. Skupiny původní populace buků, javorů i jedlí jsou na některých místech chráněny oplocenkami proti poškození dřevin zvěří okusem.
 |
| Rozpadající se dřevo, na něm rostoucí lišejníky, mechy a dřevokazné houby. (září 2020) |
Lesní porost je ponechán samovolnému vývoji, úpravy jsou provedeny jen nezbytně nutné pro bezpečnost na turistické trase, i tak je v některých úsecích schůdnost náročnější, než v obvyklém hospodářském lese. Většina původních jedlí odumřela v průběhu 20. století, zejména v důsledku kyselých dešťů v 70. až 80. letech.
 |
| Místy je vlastivědná stezka Krajem Chrudimky skryta v "zeleném tunelu". (září 2020) |
Popadané dřeviny jsou ponechány na místě, postupně tlejí a rozkládají se, toho využívají některé druhy hub ke svému šíření v lesním porostu, v lokalitě bylo zjištěno více jak dvě stovky druhů hub vázaných na tlející dřeviny. Podobně také osidluje tlející dřevo více druhů brouků.
 |
| Na mnoha místech trčí pahýly stromů, dojem pralesa je dokonalý. (září 2020) |
Na mnoha místech najdeme trčící zbytky kmenů stromů, pádem vrchní části jehličnanů a korun listnatých stromů se také přirozeným způsobem prosvětluje zastíněný nižší porost a je umožněn růst nové generace dřevin ze semen vzklíčených ve vlhké půdě.
 |
| Padlé stromy prosvětlí lesní prostor, následně vzklíčí semena nových rostlin a stromů, les se postupně sám zmlazuje. (září 2020) |
Přírodní rezervace, její severovýchodní větší lokalita, je přístupná po zeleně značené turistické trase Klubu českých turistů v úseku Trhová Kamenice – Horní bradlo, ta je součástí vlastivědné stezky Krajem Chrudimky. Jihozápadní, menší část přírodní rezervace, je situována jihozápadně od větší lokality přírodní rezervace, nad lesní cestou (bez turistického značení) vedenou od přístřešku Polom (ze sídlení lokality Polom na k.ú. Hluboká u Trhové Kamenice) směrem k sídelní lokalitě Malá Střítež na k.ú. Velká Střítež.
 |
| Informační tabulka přírodní rezervace Polom. (září 2020) |
Fotografie, včetně několika dalších, lze shlédnout také v kompilaci videoklipu na YouTube, odkaz na videoklip: Přírodní rezervace Polom.
**
***
Aktualizace: CZ200928
