Přírodní oblasti v České republice

Vrchol se zeměpisným názvem U oběšeného (737,4 m), místně jmenovaný Na panenkách podle původních (panenských) luk na katastrálním území obce Svratouch v Pardubickém kraji. Podmáčené louky jsou prameništěm řeky Krounky, vrcholem prochází hlavní rozvodí evropských řek Labe – Dunaj. Vrch byl označen Zeměpisným lexikonem ČR v roce 2006 za nejvyšší vrchol pohoří Železných hor. V záběru pohled  k vrcholu od severu, z trasy Klubu českých turistů v úseku Čachnov, žel.st. – Filipovský pramen řeky Chrudimky – Kameničky
(duben 2020).

*

Původní text byl před více lety koncipován pro úpravy a založení článků na české Wikipedii,

níže je text již aktualizovaný .

*

Česká republika se územně člení na administrativně správní jednotky (viz například Mapy.cz s vyznačením krajů, okresů, měst, obcí) a dle regionálního geomorfologického členění tvaru zemského povrchu (georeliéfu) na územně vymezené přírodní oblasti (na Mapy.cz zjednodušeně pohoří) neboli geomorfologické jednotky řádově uskupené podle svého vzniku v dávné minulosti Země a následného vývoje zemského povrchu.

Na tvar zemského povrchu měly v průběhu času vliv například tzv. vrásnění, také zemětřesení a činnost vulkánů neboli sopek, ale také voda, vítr nebo ledovec i činnost člověka, zejména v moderní době, kdy je schopen pomocí technologií a dopravních prostředků přemisťovat velké množství horniny, upravovat tok řek, sanovat krajinu různými technikami apod.

Z hlediska geomorfologie (viz např. Geologická encyklopedie on-line) byly definovány územní jednotky a ty obecně pojmenované, řádově nejvyšší je geomorfologická provincie, za ní následuje geomorfologická soustava (starším názvem subprovincie), pak podsoustava (starším názvem oblast), dále celek, podcelek a nejnižší kodifikovanou jednotkou je geomorfologický okrsek.

Kodifikovanými geomorfologickými jednotkami jsou ty, které mají svůj vlastní zeměpisný název získaný v rámci standardizace názvosloví geografických objektů Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, publikované byly například v Zeměpisném lexikonu České republiky, Hory a nížiny.

Soustava tzv. kodifikovaných geomorfologických jednotek byla uceleně publikována v roce 2006, publikaci veřejně dostupnou pod názvem Hory a nížiny – Zeměpisný lexikon ČR vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). 

Editory zmíněné publikace byli Jaromír Demek a Peter Mackovčin, na tvorbě obsahu se pak podílel kolektiv autorů z řad pracovníků AOPK ČR, Akademie věd ČR, vysokých škol a další odborníci přímo z praxe. Ke zpracování bylo využito digitálních technologií, které umožnily například vymezit podrobně jednotlivá území přírodních oblastí a získat tak i jejich výměru, a proto přesněji definovat jednotlivé geomorfologické jednotky na území České republiky a jejich návaznost na řádově vyšší geomorfologické členění evropské.

Řádově nejvyšší v rámci státního území Česka jsou geomorfologické provincie, vymezeny byly celkem čtyři. Rozlohou největší je Česká vysočina pokrývající celé Čechy a část Moravy (odkaz vede na náhodný bod v Google Mapě, na Mapy.cz není vymezena). 

Podle rozlohy druhou největší geomorfologickou provincií na českém území jsou Západní Karpaty ve východní části Moravy a části Slezska (odkaz vede na náhodný bod v Google Mapě, na Mapy.cz není vymezena). 

Následují dvě okrajové a územím malé provincie, Západopanonská pánev na jižní Moravě (v mapách nevymezena) a Středoevropská nížina v oblasti Slezska na severozápadě České republiky (vymezená jen na Mapy.cz).

Zmíněné geomorfologické provincie se člení zejména z pohledu geologického vývoje v dávné minulosti Země na celkem deset geomorfologických soustav označených římskými čísly (součást oficiálního označení).

V rámci největší České vysočiny je vymezeno celkem šest geomorfologických soustav s názvy: Šumavská, Česko-moravská, Krušnohorská, Krkonošsko-jesenická (náhodný bod v Google Mapě), Poberounská a Česká tabule (zatím jediná obrysově vymezená na Mapy.cz).

V rámci Středoevropské nížiny je ve shodné rozloze vymezena pouze jedna geomorfologická soustava nazvaná Středopolské nížiny (orientačně náhodný bod na Mapy.cz).

Západní Karpaty jsou součástí rozsáhlého pohoří Karpat (vymezené na Mapy.cz), na českém území mají dvě geomorfologické soustavy, Vněkarpatské sníženiny a Vnější Západní Karpaty.

Západopanonská pánev má ve shodné rozloze vymezenou pouze jednu geomorfologickou soustavu s názvem Vídeňská pánev (vymezená na Mapy.cz).

V rámci geomorfologických soustav je na území Česka vymezeno 27 přírodních oblastí typu geomorfologické podsoustavy s podobnou relativní výškovou členitostí (níže uvedeny zvýrazněným textem, které nejsou vyznačeny obrysem v aplikaci Mapy.cz nemají odkaz, za názvem uvedena římská číslice a velké písmeno, ty jsou součástí oficiálního označení v Zeměpisném lexikonu ČR, vydání 2006, viz text výše). 

Za lomítkem u názvu jednotlivých geomorfologických podsoustav jsou uvedeny vždy všechny její geomorfologické celky, tj. přírodní oblasti se stejnou morfostrukturou, vznikem zemského povrchu i geomorfologickým vývojem příslušného území.

Poznámka: V tomto článku je uveden přehled vybraných geomorfologických jednotek na českém území, konkrétně od nejvyšší úrovně (provincie) až po geomorfologické celky, pokud jsou vyznačeny obrysem v aplikaci Mapy.cz je text modře probarveným odkazem. 

Přírodní oblasti podle vymezených geomorfologických jednotek na státním území Česka:

1. ČESKÁ VYSOČINA, geomorfologická provincie

1.1. Šumavská geomorfologická soustava (I)

1.1.1. Českoleská podsoustava (IA) / Český les, Podčeskoleská pahorkatina, Všerubská vrchovina

1.1.2. Šumavská hornatina (IB) / Šumava, Šumavské podhůří, Novohradské hory, Novohradské podhůří

1.2. Česko-moravská geomorfologická soustava (II)

1.2.1. Středočeská pahorkatina (IIA) / Benešovská pahorkatina, Vlašimská pahorkatina, Táborská pahorkatina, Blatenská pahorkatina

1.2.2. Jihočeské pánve (IIB) / Českobudějovická pánev, Třeboňská pánev

1.2.3. Českomoravská vrchovina (IIC) / Křemešnická vrchovina, Hornosázavská pahorkatina, Železné hory, Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Jevišovická pahorkatina

1.2.4. Brněnská vrchovina (IID) / Boskovická brázda, Bobravská vrchovina, Drahanská vrchovina

1.3. Krušnohorská geomorfologická soustava (III)

1.3.1. Krušnohorská hornatina (IIIA) / Smrčiny, Krušné hory, Děčínská vrchovina

1.3.2. Podkrušnohorská podsoustava (IIIB) / Chebská pánev, Sokolovská pánev, Mostecká pánev, Doupovské hory, České středohoří

1.3.3. Karlovarská vrchovina (IIIC) / Slavkovský les, Tepelská vrchovina

1.4. Krkonošsko-jesenická geomorfologická soustava (IV)

1.4.1. Krkonošská podsoustava (IVA) / Šluknovská pahorkatina, Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina, Jizerské hory, Krkonoše, Krkonošské podhůří

1.4.2. Orlická podsoustava (IVB) / Broumovská vrchovina, Orlické hory, Podorlická pahorkatina, Kladská kotlina

1.4.3. Jesenická podsoustava (IVC) / Zábřežská vrchovina, Mohelnická brázda, Hanušovická vrchovina, Králický Sněžník, Rychlebské hory, Zlatohorská vrchovina, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník

1.4.4. Krkonošsko-jesenické podhůří (IVD) / Vidnavská nížina, Žulovská pahorkatina

1.5. Poberounská geomorfologická soustava (V)

1.5.1. Brdská podsoustava (VA) / Džbán, Pražská plošina, Křivoklátská vrchovina, Hořovická pahorkatina, Brdská vrchovina

1.5.2. Plzeňská pahorkatina (VB) / Rakovnická pahorkatina, Plaská pahorkatina, Švihovská vrchovina

1.6. Česká tabule, geomorfologická soustava (VI)

1.6.1. Severočeská tabule (VIA) / Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina

1.6.2. Středočeská tabule (VIB) / Dolnooharská tabule, Jizerská tabule, Středolabská tabule

1.6.3. Východočeská tabule (VIC) / Východolabská tabule, Orlická tabule, Svitavská pahorkatina

**

2. STŘEDOEVROPSKÁ NÍŽINA, geomorfologická provincie

2.1. Středopolské nížiny, geomorfologická soustava (VII)

2.1.1. Slezská nížina (VIIA) / Opavská pahorkatina (pozor, dvě lokality v mapě, v oblasti kolem Opavy a severněji k ní náleží Osoblažská nížina)

**

3. ZÁPADNÍ KARPATY, geomorfologická provincie

3.1. Vněkarpatské sníženiny, geomorfologická soustava (VIII)

3.1.1. Západní Vněkarpatské sníženiny (VIIIA) / Dyjsko-svratecký úval, Vyškovská brána, Hornomoravský úval, Moravská brána

3.1.2. Severní Vněkarpatské sníženiny (VIIIB) / Ostravská pánev

3.2. Vnější Západní Karpaty, geomorfologická soustava (IX)

3.2.1. Jihomoravské Karpaty (IXA) / Mikulovská vrchovina

3.2.2. Středomoravské Karpaty (IXB) / Ždánický les, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Kyjovská pahorkatina

3.2.3. Moravsko-slovenské Karpaty (IXC) / Vizovická vrchovina, Bílé Karpaty, Javorníky

3.2.4. Západobeskydské podhůří (IXD) / Podbeskydská pahorkatina

3.2.5. Západní Beskydy (IXE) / Hostýnsko-vsetínská hornatina, Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovská brázda, Slezské Beskydy, Jablunkovské mezihoří

**

4. ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV, geomorfologická provincie

4.1. Vídeňská pánev, geomorfologická soustava (X)

4.1.1. Jihomoravská pánev (XA) / Dolnomoravský úval

***

Publikovaný stav odkazů na Mapy.cz byl platný ke dni 14.3.2021, odkazy míří účelově na mapu s fotografiemi, na mapě lze kliknutím na "Turistickou mapu" (na Mapy.cz v nabídce vlevo nahoře) fotografie skrýt, naopak více fotografií míst v rámci území vymezeného obrysovou čarou v mapě lze shlédnout v přiblížení mapy. 

Články na české Wikipedii byly upravovány již před rokem 2021, odkazy tak odráží aktuální stav (po případných úpravách i dalšími autory).

Aktualizace: CZ210503