Skutečská pahorkatina (Železné hory)
 |
| Skutečská pahorkatina, přírodní oblast v Železných horách, pohled z vrcholu questy Štěpánovské stupňoviny nad částí přírodní rezervace Anenské údolí, již ze sousedící přírodní oblasti Svitavské pahorkatiny. Zhruba uprostřed záběru tzv. Zbožnovský rybník, napájený vodou Anenského potoku, který zde tvoří zhruba rozhraní mezi geomorfologickými celky, Železnými horami a Svitavskou pahorkatinou. V záběru zcela vpravo zástavba města Skuteč (na fotografii zřetelná např. věž kostela), od názvu města byla přírodní oblast – geomorfologický okrsek Železných hor pojmenován. (únor 2021) |
*
Původní text byl zpracován pro článek v české Wikipedii, kde byl publikován 6. července 2016, přičemž prošel od té doby dalšími úpravami i dalších autorů a tzv. SW aplikací (viz historie článku na české Wikipedii). Podobně je i text článku v blogu upraven a v průběhu času může být průběžně aktualizován.
Skutečská pahorkatina je přírodní oblast vymezená rozsahem geomorfologického okrsku o celkové rozloze 140,61 km² v severovýchodní části Sečské vrchoviny, která je součástí pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka, z hlediska administrativně správního se celou plochou nachází v okrese Chrudim na území Pardubického kraje.
Přírodní oblast má protáhlý tvar, táhne se od severozápadu k jihovýchodu v délce kolem 24 km, od Škrovádu u Slatiňan k Proseči u Skutče na severovýchodě a od Licibořic ke Krouně na jihozápadě, o šířce v rozmezí 5 až 7 km ve směru severovýchod » jihozápad, například v těchto liniích: Škrovád – Licibořice, Bítovany – Nasavrky, Skuteč – Včelákov (lokalita Hůrka) a Proseč – Krouna.
Typem georeliéfu je přírodní oblast pahorkatina v nadmořských výškách přibližně 278 až 550 m, tvořená na severozápadě zejména vyvřelinami tzv. železnohorského plutonu (též nazývaného skutečsko-nasavrcký masiv). Jedná se o oblast kolem Skutče a pokračující ve směru na Leštinku a Nasavrky. Pískovce u Lukavice, ve směru ke Slatiňanům, náleží již do české křídové pánve.
Vrcholy výraznějších kopců v krajině se pohybují v nadmořských výškách v rozsahu 300 až 540 m, mnohé však bez zeměpisného jména. Na jihozápadě pahorkatiny lze k nejvyšším vrchům zařadit Ochoz (520,3 m n. m.) u města Nasavrky, ten disponuje poměrně dobrým rozhledovým místem na severním svahu směrem do Pardubického kraje.
Nejvyšší body pahorkatiny leží u obce Krouna v lokalitě „K Pokřikovu" na vrcholech dvou pahorků, pod kterými protéká říčka Žejbro. V rámci České státní trigonometrické sítě je zaměřený trigonometrický bod (č. 4 triangulačního listu 2420) situován na vrcholu kupy s názvem „Na hrobkách", označený žulovým terénním patníkem a s nivelací určenou nadmořskou výškou 539,0 m, dalším a nejvyšším je nad lokalitou „Potočina" bezejmenný pahorek s výškou 540 m n. m.
*
Skutečská pahorkatina je přírodní oblast vymezená rozsahem geomorfologického okrsku o celkové rozloze 140,61 km² v severovýchodní části Sečské vrchoviny, která je součástí pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka, z hlediska administrativně správního se celou plochou nachází v okrese Chrudim na území Pardubického kraje.
Přírodní oblast má protáhlý tvar, táhne se od severozápadu k jihovýchodu v délce kolem 24 km, od Škrovádu u Slatiňan k Proseči u Skutče na severovýchodě a od Licibořic ke Krouně na jihozápadě, o šířce v rozmezí 5 až 7 km ve směru severovýchod » jihozápad, například v těchto liniích: Škrovád – Licibořice, Bítovany – Nasavrky, Skuteč – Včelákov (lokalita Hůrka) a Proseč – Krouna.
Typem georeliéfu je přírodní oblast pahorkatina v nadmořských výškách přibližně 278 až 550 m, tvořená na severozápadě zejména vyvřelinami tzv. železnohorského plutonu (též nazývaného skutečsko-nasavrcký masiv). Jedná se o oblast kolem Skutče a pokračující ve směru na Leštinku a Nasavrky. Pískovce u Lukavice, ve směru ke Slatiňanům, náleží již do české křídové pánve.
Na jihovýchod od Skutče, směrem k Předhradí a k Pokřikovu, je pahorkatina budovaná horninami tzv. hlinské zóny s paleozoickým souvrstvím hlinecko-rychmburským, pokračujícím dále k Hlinsku, ale již ve vyšších nadmořských výškách v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina.
V oblasti vodních toků a nádrží se nachází obecně nivní sediment tvořený hlínou, pískem a štěrkem kvartéru. Horopisem (orografie) se pahorkatina směrem k severu v nadmořských výškách postupně snižuje. Nejníže jsou situovány hladiny řek, Chrudimka ve Škrovádu (278 m), Ležák v Bítovanech (280 m) a Krounka v lesní lokalitě Borek pod Zhoří (350 m).
Nejvyšších poloh dosahuje Skutečská pahorkatina na jihovýchodě, podle vrstevnicové mapy kolem 550 m n. m. v části lokality „Na zadech" nad obcí Otradov (nedaleko obce Krouna).
Vrcholy výraznějších kopců v krajině se pohybují v nadmořských výškách v rozsahu 300 až 540 m, mnohé však bez zeměpisného jména. Na jihozápadě pahorkatiny lze k nejvyšším vrchům zařadit Ochoz (520,3 m n. m.) u města Nasavrky, ten disponuje poměrně dobrým rozhledovým místem na severním svahu směrem do Pardubického kraje.
Nejvyšší body pahorkatiny leží u obce Krouna v lokalitě „K Pokřikovu" na vrcholech dvou pahorků, pod kterými protéká říčka Žejbro. V rámci České státní trigonometrické sítě je zaměřený trigonometrický bod (č. 4 triangulačního listu 2420) situován na vrcholu kupy s názvem „Na hrobkách", označený žulovým terénním patníkem a s nivelací určenou nadmořskou výškou 539,0 m, dalším a nejvyšším je nad lokalitou „Potočina" bezejmenný pahorek s výškou 540 m n. m.
Aktualizace: CZ210401
