Geografický střed Česka

Geografický střed České republiky, kamenný památník s informační deskou, na místě instalován v prosinci roku 2007, zaměření bodu provedeno v dubnu 2004. Foto: CZ210428.

Na průzkum do středu české země, tak bych mohl nazvat výpravu do bodu, který je vlastně středobodem České republiky (pozice v systému WGS84: 49.7437572N, 15.3386383E).

Geograficky je jistě důležité, minimálně stejně jako jsou určeny tzv. mezní body Česka, tj. nejvyšší hora, nejníže položené místo, nejsevernější, nejjižnější, nejvýchodnější a nejzápadnější bod státního území, také určení jeho středu. Nejjednodušší způsob jak vymezit střed nějaké plochy je najít jeho těžiště.

Detailní pohled na část památníku s informační deskou vázající se k místu – geografickému středu České republiky na katastrálním území obce Číhošť (okres Havlíčkův Brod) v Kraji Vysočina. Foto: CZ210428.

O mnoho složitější je ovšem vymezit střed nějaké plochy, pokud je tato v různých místech výškově rozdílná a její okraj je složitě jaksi zvlněný po svém obvodu. V takovém případě nezbývá, než při určování středu výškově a obvodově "zvlněné" plochy, prostě nebrat tyto rozdílnosti v úvahu. 

Pro zjištění těžiště plochy jsou výškové a drobné obvodové nepřesnosti mnohoúhelníku pro takový případ, řekněme, zanedbatelné. Nedopouštíme se žádných velkých nepřesností, neboť výškově rozdílné body jsou vertikálně různé v konkrétním místě uvažované plochy, která ve své základně nebo jinak řečeno půdorysu je stále tatáž a pokud nepůjde o nějakou konstrukci, kde hmotnostní poměry budou nepochybně hrát důležitou roli, můžeme v případě hledání těžiště mnohoúhelníku, který je vytyčen státní hranicí Česka, tuto okolnost prostě zanedbat. 

Detail informační desky na památníku geografického středu České republiky v obci Číhošť. Foto: CZ210428.

Nás bude zajímat skutečný střed plochy státního území bez vyvýšenin a sníženin. U obvodové hraniční čáry takové plochy je však nutné zaznamenat po jejím obvodu co nejvíce bodů a zahrnout je pak do technického výpočtu středu (těžiště) plochy, kterou ohraničují.

Státní území Česka je vymezené hranicemi, čili tvoří konkrétní plochu, u níž zanedbáme při hledání jejího středu nadmořskou výšku konkrétních míst, neboli uvažujeme pouze s plochou v jedné rovině (bez oněch vyvýšenin a sníženin). 

Orientační výřez z malované mapky v místě geografického středu Česka, památník viz horní část fotografie zhruba uprostřed. Lokalita na Českomoravské vrchovině, v přírodní oblasti Hornosázavské pahorkatiny. Foto: CZ210428.

Autor zaměření středu státního území Česka, Ing. Ladislav Fofonka, tehdy soukromý geodet, měl k dispozici celkem 2 834 hraničních bodů se zaměřením, tedy souřadnicemi konkrétních bodů (nejednalo se však o hraniční mezníky). Pomocí digitální techniky bylo rozděleno státní území Česka ve tvaru nepravidelného mnohoúhelníku na stejný počet trojúhelníků jako je zmíněný počet hraničních bodů. Každý trojúhelník byl určen souřadnicemi jeho tří vrcholů, které vymezily plochu trojúhelníku, ve kterém bylo zjištěno jeho těžiště.

V rámci plochy státního území České republiky, tedy onoho nepravidelného mnohoúhelníku, bylo jeho těžiště zjištěno jako vážený průměr těžišť jednotlivých trojúhelníků, z nichž byl tento mnohoúhelník složen. 

Výsledkem výpočtu bylo stanovení souřadnic těžiště neboli bodu, který je vypočteným těžištěm (středem) zmíněného mnohoúhelníku. V rámci státního území Česka tak byl získán bod o souřadnicích (zaokrouhlených na celá čísla), totiž 682.470 m a 1.089.495 m v systému S-JTSK, využívaného prakticky Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (ČÚZK).

Česko s vyznačenou státní hranicí a údaji vztahující se ke státnímu území v souvislosti se zaměřením geografického středu geometrickou metodou a geodetickým vytyčením bodu definovaného souřadnicemi a následným převodem na zeměpisné souřadnice v sytému WGS-84. Foto: CZ210428.

Bod (těžiště) o zmíněných souřadnicích je situován v rámci státního území Česka na katastrálním území obce Číhošť v Kraji Vysočina, jeho převedení v rámci systému WGS-84 na zeměpisné souřadnice byl určen bod o 49° 44' 37,5" severní šířky a 15° 20' 19,1" východní délky a zaměřený bod byl shledán v nadmořské výšce 527,9 m (v systému Bpv).

Podívat se na místo v Google Earth: Geografický střed Česka

Geografický střed Česka se tak nachází z hlediska přírodních poměrů v Hornosázavské / Světelské / Třebětínské pahorkatině (geomorfologický celek / podcelek / okrsek) v rámci Českomoravské vrchoviny dle mapových aplikací Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR).

Symbolický rozcestník v místě geografického středu České republiky, na dřevěných ukazatelích názvy několika míst, včetně hlavního města Prahy, s vyznačením vzdálenosti v km od středu státního území. Foto: CZ210428.

Informaci o způsobu geodetického zaměření a výpočtu těžiště (těžišť) zpracoval Ing. Ladislav Fofonka, zeměměřický specialista, a je k nahlédnutí na místě samém, totiž v obci Číhošť. Tam bylo geodetické měření v terénu provedeno 12. a 13. dubna 2004, přičemž zaměřený bod se nacházel na parcele 1168/4 s ornou půdou a pozemek nebyl zapsán v listu vlastnictví (o této skutečnosti byl mj. publikován dne 24.9.2004 článek na ASTRO webu České astronomické společnosti, kde je dokonce i fotografie autora z místa zaměření, viz Geografický střed České republiky.

Při geodetickém měření byl využit trigonometrický bod č. 21 s názvem "Číhošť kostel" (bodem je střed hrdla konstrukce věže pod makovicí) a zhušťovací body č. 216 (V Kacířích, u Dolního rybníka v Číhošti) a č. 217 (U Hroznětína, na katastrálním území Číhošť, u silnice na Hroznětín), bodová pole viz mapová aplikace ČÚZK. 

Zaměřený bod těžiště Česka byl v dubnu 2004 stabilizován kovovou trubkou. V prosinci roku 2007 byl na místě vybudován kamenný památník s informační deskou (foto výše). Okolní plocha byla následně oseta travou a vymezena několika zasazenými dřevinami. V místě bylo vybudováno také tzv. turistické zastřešené odpočívadlo ve tvaru altánku, uvnitř s lavičkami a návštěvní knihou (viz foto).

Zastřešený altánek turistického odpočívadla v místě geografického středu Česka v obci Číhošť, uvnitř schránka s návštěvní knihou a lavička. Foto: CZ210428.

Ačkoliv se jedná o vypočtený bod těžiště státního území Česka metodou tzv. geometrickou, je tento bod geodetickým zaměřením a určením jeho zeměpisných souřadnic bodem významným geograficky pro státní území České republiky.

Dřevěná směrová tabule s názvem Lobendava, k nejsevernějšímu bodu Česka ve vzdálenosti 163 km od středu státního území v obci Číhošť v Kraji Vysočina. Foto: CZ210428.

Úvahy o upřednostnění způsobu výpočtu jistou geometrickou metodou nejsou relevantní, a proto lze takovýto bod, získaný postupnými metodami a převedením jeho souřadnic na souřadnice zeměpisné, oficiálně označovat jako geografický střed Česka.

Dřevěná směrová tabule s názvem Hrčava, k nejvýchodnějšímu bodu Česka ve vzdálenosti 255 km od středu státního území v obci Číhošť v Kraji Vysočina. Zde nutná poznámka: nejvýchodnější bod Česka se ve skutečnosti nachází na katastrálním území Bukovec u Jablunkova a je vzdálen též 255 km od středu Česka (přesněji 255,12 km, proto je státní hranice v obci Hrčava na tzv. Trojmezí o cca 120 m blíže). Foto: CZ210428.

Geografický střed Česka je v obci Číhošť vzdálený 90 m z modře značené turistické trasy Klubu českých turistů v úseku Kýnice, Číhošť, Nezdín. Část turistické trasy v délce 18,5 km z Leštiny u Světlé do obce Číhošť a přes poutní místo Nezdín (plánován průzkum místa) do Smrčné v údolí řeky Sázavy nese od dubna 2009 název "Toufarova stezka", podle P. Josefa Toufara (o něm viz odkaz níže). Trasu vyznačil Klub českých turistů.

Do obce Číhošť je vedena silnice III. třídy odbočující ze silnice II/130 pod vrcholem Borovina (587 m), v úseku Leština u Světlé, Kýnice, Ledeč nad Sázavou. Před obecním úřadem s poštou je k dispozici plochou malé parkoviště (asi 3 až 4 osobní auta).

Dřevěná směrová tabule s názvem Vyšší Brod, k nejjižnějšímu bodu Česka ve vzdálenosti 152 km (přesněji 151,5 km) od středu státního území v obci Číhošť v Kraji Vysočina. Foto: CZ210428.

V obci Číhošť významná kulturní památka kostel Nanebevzetí Panny Marie, místo tzv. Číhošťského zázraku z 11.12.1949, v kostele od roku 2015 hrob s ostatky Pátera Josefa Toufara (14.7.1902–25.2.1950). Vzpomínkový soubor fotografií s doprovodnou hudbou jsem zpracoval před lety do klipu publikovaného na YT pod názvem Vzpomínka na Pátera Josefa Toufara.

V areálu kostela byl 22. září 1990 slavnostně odhalen památník Ecce homo věnovaný P. Josefu Toufarovi, autorem je akademický sochař Roman Podrázský (24.2.1943–2.4.2001). Obec památku P. Josefa Toufara uctila i symbolickým způsobem na obecním praporu, na něm dominanta obce, věž zmíněného kostela, kde P. Josef Toufar působil a další je křižovatka cest, která prezentuje právě geografický střed Česka.

Dřevěná směrová tabule s názvem Krásná, k nejzápadnějšímu místu Česka ve vzdálenosti 240 km (přesněji 269,7 km) od středu státního území v obci Číhošť v Kraji Vysočina. Foto: CZ210428.

Podívat se na stručnou recenzi místa v Google Maps: Geografický střed Česka

**

Poznámka: 

Informace o způsobu zaměření geografického středu České republiky byly čerpány z popisu místa na území obce Číhošť dne 28.4.2021.

Viz též článek Střed České republiky z 29.7.2020, Fyzikální toulky, web provozovaný UK Praha. V textu zmíněny také souřadnice označující bod nedaleko Golčova Jeníkova. Souřadnice byly zjištěny jako průměr zeměpisných délek východního a západního okraje (bodu) a zeměpisných šířek severního a jižního okraje (bodu) státního území Česka. Podle této teorie leží v pozici 49°48´13,52´´ s.š. a 15°26´14,64´´ v.d. střed Česka. Někdy se tam podíváme.

***

Mezní body a místa na státním území Česka

Mezní body jsou vyznačeny například na mapě publikované v aplikaci Mapy.cz (některé zdroje uvádí také krajní body, což není zcela přesné označení, okrajem může být cokoliv, avšak mez znamená určité hraniční místo, bod). 

Problém může být ovšem s přesnou orientací mapy, podle které postupují některé spolky a organizace mající za cíl označit takové místo, jako je například onen mezní bod.  

Nejpřesnější jsou mapové podklady Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kde lze mapu v aplikaci Geoprohlížeč i orientovat, totiž horním okrajem mapy směrem k severu.

NEJsevernější bod – obec Lobendava, katastrální území Severní, lokalita u Severního potoka, pozice WGS84: 51.0556564N, 14.3155125E 

NEJvýchodnější bod –  obec Bukovec, katastrální území Bukovec u Jablunkova, lokalita s potokem Oleška severně od přírodní rezervace Bukovec, pozice WGS84: 49.5505556N, 18.8591667E

Upozornění: na Mapy.cz dne 7.5.2021 zjištěna chybná pozice bodu již na území Polska, odeslán návrh na opravu v mapě!

NEJjižnější bod – Vyšší Brod, katastrální území Dolní Drkolná, lokalita Radvanov, pozice WGS84: 48.5520164N, 14.3331789E

NEJzápadnější bod – Krásná, katastrální území Újezd u Krásné, koryto Újezdského potoka, pozice WGS84: 50.2523744N, 12.0906336E

NEJvyšší bod na zemském povrchu – hora Sněžka, v České republice nejvyšší vrchol v nadmořské výšce 1603 m.

NEJvyšší bod spojený se zemí – televizní vysílač s rozhlednou na vrcholu Praděd v pohoří Hrubý Jeseník.

NEJnižší bod na přírodním zemském povrchu – koryto řeky Labe v Hřensku, uvádí se hladina řeky ve 115 m n. m., což znamená, že dno koryta bude mít ještě nižší nadmořskou výšku.

NEJnižší bod v důsledku lidské činnosti na zemském povrchu – jáma povrchového uhelného dolu Bílina, nadmořská výška v důsledku dobývání uhlí se ovšem nadále snižuje, například v roce 2014 dosahovala 20 m n. m., předpokládá se překonání 0 m n. m.

NEJnižší bod na přírodním zemském povrchu pod hladinou vody – Hranická propast, v září roku 2020 byl publikován článek o průzkumu jezírka v Hranické propasti, přičemž nebylo dosaženo dna ani po 500 m, viz například článek "o Hranické propasti". 

NEJsevernější bod a také přírodní oblast na Českomoravské vrchovině – Železné hory, Chvaletická pahorkatina, katastrální území Krakovany, lokalita u rybniční soustavy (přibližná pozice dle mapové aplikace AOPK ČR).

Aktualizace: CZ210509