Zámecký areál Choltice, Pardubický kraj
Nejvýznamnější v zámeckém areálu je barokní zámek Choltice (čp. 1), vstup na zámecké nádvoří je z náměstí Svaté Trojice v Cholticích (foto duben 2022).
Po levé straně zámeckého nádvoří se nachází na kamenných podstavcích čtyři sochy, sv. Agáta, sv. Cecilie, sv. Florian a sv. Václav (nemovité kulturní památky).
Zámek byl budován snad na místě původně vodní tvrze několikráte přestavované, jižně od zámku protéká zámeckou zahradou potok Struha (též Zlatotok).
V roce 1623 získal panství Choltice Kryštof Šimon, první z linie rodu Thun-Hohenstein, který se usadil v českých zemích.
Největšího rozkvětu však dosáhl zámek rozhodnutím Romedia Konstantina Thun-Hohensteina o jeho zásadní přestavbě, resp. téměř zcela nové stavbě zámku, který však nebyl nikdy zcela dostavěn.
Nejhonostnější stavbou se stala kaple sv. Romedia zakomponovaná do zámeckého paláce, na konci jihovýchodního křídla stavby.
Barokní zámek byl původně plánován se třemi křídly, dostavěny však byly pouze dvě.
Na zámecký palác navazuje od jihu zahrada, na ni pak Choltická obora (přírodní rezervace).
*
Zámecký areál Choltice tvoří několik nemovitých kulturních památek, nejvýznamnější jsou dva zámecké objekty, mohutnější raně barokní s dominantní kaplí a nevelký renesanční, oba na katastrálním území Choltice (součást městyse Choltice) v Pardubickém kraji, od 3.5.1958 jsou nemovitou kulturní památkou v zámeckém areálu i další objekty chráněné v České republice.
Podívat se na místo v Google Earth: zámek Choltice
Z hlediska přírodních poměrů se oba zámecké objekty, barokní i renesanční, nacházejí na vyvýšenině nad potokem Struha, též Zlatotok, v nadmořské výšce 242 m v přírodní oblasti Svitavské pahorkatiny, v části Chrudimské / Heřmanoměstecké tabule (geomorfologický celek, podcelek / okrsek).
V nevelké vzdálenosti na jih od zámku, zámeckou zahradou, zhruba podél koryta potoku Struha (Zlatotok), dle mapových podkladů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, probíhá rozhraní s Chvaletickou pahorkatinou, přírodní oblastí Železných hor.
Některé zdroje tak uvádí zámek nesprávně ve Chvaletické pahorkatině, v ní je však situována zámecká zahrada a navazující obora, dnes přírodní rezervace Choltická obora.
V současností je podél potoka několik rybníků, jen v zámecké zahradě a navazující oboře tři, směrem od zámku proti toku s názvy Zrcadlo, Červený a Chrtnický (viz místa v mapě), uvádí se také, že na místě zámku byla původně vybudována vodní tvrz. Postupnou přestavbou tvrze vznikal zámecký objekt, který však měl být již v době tzv. třicetileté války (1618–1648) neobývaný.
Choltické panství náleželo Gerštorfům z Gerštorfu, za účast ve stavovském povstání jim však bylo zkonfiskováno a v roce 1623 konfiskát koupil Kryštof Šimon Thun (1582–1635), po bitvě na Bílé hoře se usadil v Čechách jako první z linie rodu Thun-Hohenstein. Zemřel však bezdětný a panství Choltice tak dle zvyklostí dědil jeho synovec Jan Zikmund Thun-Hohenstein (1594–1646). Ten byl třikrát ženatý a měl celkem čtrnáct dětí a dalších pět zemřelo ještě v dětském věku.
Panství Choltice zdědil z jeho třetího manželství s hraběnkou Markétou Annou († 1684), dcerou hraběte Arnošta I. z Oettingen-Baldernu (1584–1626) a hraběnky Kateřiny z Helfenstein-Wiesensteigu (1589–1638), syn Romedius Konstantin Thun-Hohenstein (1641-1700) .
Pro zásadní přestavbu původního zámku v Cholticích a současný vzhled objektu bylo důležité rozhodnutí Romedia Konstantina trvale se usídlit na zámku Choltice. Stavba téměř zcela nového zámeckého objektu probíhala snad od roku 1675, například stavba klenby kaple je datována rokem 1679, výzdoba kaple probíhala od roku 1682 a k dokončení stavby kaple došlo v roce 1683. V letech 1684 až 1688 byl Romedius Konstantin také hejtmanem tehdy Chrudimského kraje, kam patřily i Choltice.
Romedius Konstantin zemřel 1. května 1700 v rakouském Salcburku, kde dlel u svého mladšího bratra, arcibiskupa Jana Arnošta (1643–1709). Ještě po jeho smrti se uvádí zámek v Cholticích jako zcela nedostavěný, původní plán byl trojkřídlý zámek s nádvořím obráceným k severu a se vstupem z nynějšího náměstí Svaté Trojice.
Při vstupu na zámecké nádvoří z náměstí Svaté Trojice v Cholticích proto upoutá člověka, že zámeckému objektu ve tvaru písmene L jakoby "něco" chybělo. Na poměrně dlouhé jihozápadní křídlo zámku s tzv. arkádovou chodbou v přízemí, situované severozápad - jihovýchod, navazuje čelní a kratší jihovýchodní zámecký palác, situovaný jihozápad - severovýchod, v jehož půdorysu dominuje od jihovýchodu (v pohledu ze zámecké zahrady) zámecká kaple (viz foto).
Zámecký objekt je tak vlastně asymetrický a dává barokní stavbě zvláštní nádech výjimečnosti, neboť podle zvyklostí barokního stylu očekáváme symetrickou přesnost. Obě křídla zámku jsou patrová, delší boční má dodatečně v počátku 20. století stavebně upravené přízemní oblouky arkádové chody, dva první jsou vyzděné, v prvním vsazeny dveře, ve druhém okno, dalších sedm oblouků je opatřeno drobnými skleněnými výplněmi v rámu vyplňujícím vždy příslušný oblouk (viz foto). Na konec jihovýchodního zámeckého paláce začlenil stavitel osmibokou kapli svatého Romedia (dle legendy tyrolský světec, viz odkaz na článek české Wikipedie).
Po smrti Romedia se stal dědicem Jan František (1683–1719), jeho ještě nezletilý syn, panství proto spravoval mladší bratr Romedia, onen salcburský arcibiskup Jan Arnošt, který kapli údajně také vysvětil. Kapli věnoval i oltářní obraz svatého Romedia, uváděn je rok 1691, kdy ho měl také vysvětit (viz poznámky, web zámku Choltice). Autorem oltářního obrazu, jak se domnívám, by měl být Johann Michael Rottmayr von Rosenbrunn (1656–1730).
V kapli, která je kulturní památkou, objevíme velice zajímavou a bohatou výzdobu, také s několika postavami, kromě jiných tzv. kacířů je mezi nimi i Jan Hus a Jeroným Pražský. Kaple se stala v roce 1786 také farním kostelem.
Z roku 1685 pochází záznam v tzv. urbáři o existenci zámeckého areálu, předpokládá se proto, že ve zmíněném roce byla stavba tak, jak ji známe nyní, dokončená. Některé informační zdroje ovšem uvádí, že stavba zámeckého areálu byla ukončena až v roce 1695 údajně pro nedostatek financí. Nicméně zůstává stejně otázkou, jaká by byla konečná podoba zámku.
Posledním majitelem zámku byl Leopold Maria Thun-Hohenstein (1888–1944), o něm se lze získat docela podrobné informace z Východočeského sborníku historického 2013/24, autorkou je Dita Jelínková (sborník dostupný on-line, viz VSH 2013/24).
V roce 1945 byl zámek zkonfiskován Československou republikou na základ tzv. Benešových dekretů (viz též zmíněný historický sborník). V dalších letech byl v užívání několika institucí až v roce 1991 přešel do vlastnictví městyse Choltice, avšak o nemovitost dále usiloval soudně syn zmíněného Leopolda.
V současnosti je zámecký areál veřejně přístupný, zámek má dva prohlídkové okruhy, další informace z historie viz web (odkaz níže v poznámkách).
U vstupu do zámeckého areálu je po levé straně nádvoří situována budova někdy nazývaná "starý zámek", jedná se o přízemní stavbu renesančního zámku (viz poznámky, památkový list).
Mezi objektem renesančního zámku a jihovýchodním křídlem zámku jsou umístěny na kamenném podstavci sochy sv. Agáty, sv. Cecilie, sv. Floriana a sv. Václava (kulturní památky). V zámeckém areálu najdeme několik dalších nemovitých kulturních památek (viz níže poznámky).
Na zámeckou zahradu, kde se nachází další nemovitá kulturní památka v podobě studny Nová Barbora, navazuje tzv. anglický park a původní obora, dnes přírodní rezervace Choltická obora (69,6 ha) s monumentálními starými stromy (též místo v Google mapě a v poznámkách níže odkaz na web přírodní rezervace).
Poznámky:
Text použit také pro recenzi místa v Google mapě, viz Zámek Choltice.
Další informační zdroje:
- webové stránky Zámek Choltice
- webové stránky městyse Choltice
Národní památkový ústav:
- památkový list Zámecký areál Choltice
- památkový list Zámek Choltice
- památkový list kaple svatého Romedia
- památkový list zámecká kašna (bazén)
- památkový list opěrná zeď se sklepem
- památkový list zámecká zahrada Choltice
- památkový list kamenná zeď zámecké zahrady Choltice
- památkový list renesanční zámek Choltice
- památkový list hájovna v zámecké oboře Choltice
- památkový list studna Nová Barbora
Agentura ochrany přírody a krajiny:
- přírodní rezervace Choltická obora
Česká Wikipedie:
CZ220512
