Českomoravská vrchovina
Českomoravská vrchovina, pohled z nejvyššího vrcholu Železných hor nad obcí Svratouch na Žďárské vrchy v Hornosvratecké vrchovině, foto CZ211008
Českomoravská vrchovina je zeměpisným názvem přírodní oblast přesahující státní území České republiky na jejím jižním okraji při státní hranici s Rakouskem. Na rakouské straně hranice pokračuje geomorfologicky podobná přírodní oblast nazvaná Dyjská vysočina (Thaya-Hochland v originálním označení), která dosahuje až k řece Dunaj pod regionálním názvem Waldvierttel (doslova česky přeloženo: lesní revír), v Rakousku též ve významu "dolnorakouská krajina".
Na české straně jde o poměrně rozlehlé území v rozsahu nadmořských výšek 200 až 837 m na rozhraní historických zemí Čech (severozápadní část) a Moravy (jihovýchodní část), odtud také pochází zeměpisný název přírodní oblasti.
Podívat se na Mapy.cz: vymezení Českomoravské vrchoviny
Z hlediska regionálního členění tvaru zemského povrchu (georeliéfu) státního území České republiky je Českomoravská vrchovina vymezená hranicemi geomorfologické podsoustavy (dříve uváděné geomorfologické oblasti) o rozloze zhruba 11.742 km² a je součástí rozsáhlé Česko-moravské geomorfologické soustavy (subprovincie pod dřívějším označením), která náleží do geomorfologické provincie Česká vysočina.
Orientační vymezení přírodních oblastí v Česku například: Atlas Česko
Pro georeliéf se střední nadmořskou výškou 512,5 m je typická kopcovitá krajina, významné jsou rozsáhlé lesní lokality a také rozdílné klimatické podmínky, které ovlivňují i zemědělskou produkci. Charakterem terénu vrchoviny a pahorkatiny je Českomoravská vrchovina vhodná jako oblast pro pěší turistiku i další aktivity ve volné přírodě.
Google Maps: Českomoravská vrchovina, oblast pro pěší turistiku
Většinou rozlohy náleží do Kraje Vysočina, okrajové části do sousedních krajů, na severovýchodě v úzkém pásu do Pardubického kraje, na jihovýchodě do Jihomoravského kraje, na jihozápadě do Jihočeského kraje a malá severozápadní část i s malou severní lokalitou také do Středočeského kraje.
Nejvýznamnější městem je v centrální části Jihlava, která je současně krajskou metropolí v Kraji Vysočina.
Českomoravskou vrchovinu lze přibližně vymezit spojnicí katastrálních území po jejím obvodu, přičemž jsou pominuty územní výběžky (u některých míst jsou v závorce uvedeny upřesňující lokality, výška v metrech se rozumí nadmořská výška).
Od nejsevernějšího místa jsou to: Týnec nad Labem, Heřmanův Městec (zámecký park), Skuteč (Anenský potok), Proseč u Skutče (lokalita Borka), Kamenec u Poličky, Jedlová u Poličky, Svojanov (hradní komplex), Vranová (u vodní nádrže Letovice), Kunštát na Moravě (vrch Chlum 512 m), Štěpánovice u Tišnova (přibližně koryto řeky Svratky), Říčany u Brna (vrch Kaličný 432 m u dálnice D1), Znojmo (Načeratický kopec 290 m), Šatov (státní hranice s Rakouskem a podél ní na severozápad až na k.ú. Rapšach (lokalita V brůdku), úzkým pásem zasahuje až k Dolnímu Žďáru u Lásenice (s řekou Nežárkou), dále ve směru Jindřichova Hradce, od něho na Tučapy u Soběslavi, Chýnov u Tábora, Smilovy Hory (hřbet U trnu 652 m), Jeníkov u Vlašimi, Borovsko (u dálnice D1), Zruč nad Sázavou, Kněž u Čestína (vrch Strážnice 496 m), Radvanice nad Sázavou, Zásmuky, Křečhoř (vrch Křečhoř 333 m), Kutná Hora (část města Žižkov), Golčův Jeníkov, Třemošnice (Mlýnský rybník), Podhořany u Ronova (část Nový Dvůr) a odtud opět k Týnci nad Labem.
Českomoravská vrchovina se člení na sedm menších přírodních oblastí typu geomorfologických celků s názvy: Železné hory (severní část), Hornosvratecká vrchovina (severovýchodní část), Jevišovická pahorkatina (jihovýchodní část), Javořická vrchovina (jihozápadní část), Křemešnická vrchovina (západní část), Hornosázavská pahorkatina (severozápadní část) a Křižanovská vrchovina (centrální část).
Google Earth: Českomoravská vrchovina
Text: CZ240420
Poznámky:
Článek v rozpracování, v plánu je doplnit text fotografiemi.
Označení geomorfologických jednotek a jejich rozloha pochází z dat veřejně prezentovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky.
Mapové podklady pro zpracování článku jsou dostupné na veřejně publikovaném webu Mapy.cz od společnosti Seznam v Česku.
Lokace autorská, bez záruky.
