Národní přírodní rezervace Ransko

Národní přírodní rezervace Ransko, lesní lokalita s porostem bledule jarní.
(duben 2019).

    Národní přírodní rezervace Ransko je v uvedeném názvu zvláště chráněné území České republiky zřízené Vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 17 ze dne 27. ledna 1997. V lokalitě na Českomoravské vrchovině a od roku 1970 také v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy však bylo zvláště chráněné území vyhlášeno již v roce 1956 (viz text níže). 

Původní výprava za nejrozsáhlejším porostem bledule jarní na Českomoravské vrchovině započala na jaře v roce 2019 (viz úvodní foto). Další byla plánována na jaro roku 2020, ale pandemie koronaviru nakonec průzkum zhatila. Další průzkum lokality se tak odehrál až v měsíci srpnu (viz další fotografie). 

Informační tabule Správy CHKO Žďárské vrchy v NPR Ransko
(srpen 2020)

V rámci administrativně správním je většina plochy národní přírodní rezervace situována na katastrálním území Staré Ransko (část městyse Krucemburk) a jižní okraj na katastrálním území městyse Havlíčkova Borová, obě obce náleží do okresu Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina v České republice.

Lesní ekosystémy v NPR Ransko
(srpen 2020)

V digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody je národní přírodní rezervace Ransko evidována pod kódem 1886 s rozlohou 693,6 ha ve zmíněných dvou katastrálních území, ochranné pásmo činí 47,6 ha a zasahuje i na katastrální území Nové Ransko (část města Ždírec nad Doubravou), ležícím severně od národní přírodní rezervace.

Na více místech skalky a skalní výstupy.
(srpen 2020)

První vyhlášení chráněného území v bývalém Československu, ovšem na menší ploše, bylo již 14. ledna 1956 pod názvem státní přírodní rezervace Staré Ransko (dle katastrálního území, ve kterém je situována většinou rozlohy) a dne 19. ledna 1989 byl název přírodní rezervace upraven ve znění Ranská Bahna (dle lokality Bahno na území přírodní rezervace).

Biocentrum nadregionálního významu, proto národní přírodní rezervace, je většinou plochy situována v nejsevernějším výběžku přírodní oblasti Křižanovské vrchoviny (v geomorfologickém okrsku Henzlička) a severozápadním okrajem v Hornosázavské pahorkatině (v geomorfologickém okrsku Přibyslavická pahorkatina). 

Národní přírodní rezervace Ransko se nachází v nejzápadnější části velkoplošné Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a je v péči Správy CHKO Žďárské vrchy v rámci Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Podívat se na místo v Google Earth: Národní přírodní rezervace Ransko

*

V národní přírodní rezervaci lesní komplex mnoha ekosystémů, významná lesní společenstva jasanových olšin, jedlobučin a borů na hadcovém podloží. Lze tu najít řadu původních lesních porostů (buk lesní, borovice, jedle, jasan), rostlin a živočichů. 

Zastoupen je tu značně rozšířený a nepůvodní smrk, jeho masivní výsadba v minulosti ovlivněna množstvím těženého dřeva pro železárny a slévárny ve Starém Ransku. Genovou základnu dřevin tvoří borovice lesní, buk, jasan, olše, smrk. 

V národní přírodní rezervaci Ransko je nejrozsáhlejší porost bledule jarní v celé oblasti Českomoravské vrchoviny. Bleduli jarní se lidově říká také koukořík nebo koukořička (viz bledule jarní v článku na webu Příroda.cz), patří mezi první na jaře rozkvetlé rostliny.

V Křižanovské vrchovině vyvýšenina se zeměpisným názvem Ranský Babylon (674 m n. m.) je nejvyšším bodem v rámci národní přírodní rezervace Ransko. 

Poznámka: Zaměřený trigonometrický bod (TB11 na TL3321) s názvem Babylon 673,21 m n. m., na vrcholu č. 11.3 (OB3) s nadmořskou výškou 674,4 m. Na Mapy.cz uveden v době založení článku výškový bod Babylon s hodnotou 673 m (nahlášena oprava). Směrodatná je ovšem nadmořská výška 674 m a standardizovaný zeměpisný název Ranský Babylon uvedený ve státním mapovém díle publikovaném Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (nově viz aplikace základních map Zeměměřického úřadu). 

Na severních a severozápadních svazích prameniště vodotečí, podél Ranského potoku výskyt mokřin, prameniště v lokalitě Bahna jihozápadně od vrcholu Ranský Babylon. Mokřady též v lokalitě Bahno západně od bezejmenné vyvýšeniny 601 m n. m., zdrojnice Ranského potoku pramení v lokalitě Jelení studně, pod skalními výchozy severozápadně od vrcholu Ranský Babylon.

**

Lesní lokalitu spravuje Lesní správa Ransko, je součástí v roce 1995 obnoveného lesního družstva více jak čtyřiceti obcí v okrese Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou, sídlem je Přibyslav.

Na jižní část národní přírodní rezervace navazuje maloplošná přírodní rezervace Ranská jezírka, ty vznikly zatopením prohlubní spodní vodou v místech dolování železné rudy od středověku až do 18. století. 

Na území národní přírodní rezervace Ransko byly poprvé v rámci celého Česka nalezeny 21. srpna 2014 plodnice hub s názvem kuřátka rýhovaná (Ramaria testaceoflava), nález je popsán v Mykologických listech č. 137/2017 (strany 43 až 47, autor Oldřich Jindřich, v článku též fotografie houby). 

Poznámka: V článku je uvedena lokalita podél lesní silnice od Starého Ranska. Zmíněna je oblast Žďárských vrchů, ovšem chybí označení, že se jedná o území chráněné krajinné oblasti. Bez označení alespoň zkratkou CHKO bývá tato zaměňována za přírodní oblast Žďárských vrchů neboli geomorfologický podcelek Hornosvratecké vrchoviny a je situována východně od Národní přírodní rezervace Ransko.

Ochrana přírody má v Česku dlouhou tradici, první chráněná území byla vyhlašována již ve 30. letech 20. století v bývalém Československu. Podrobné historii tzv. státní ochrany přírody se věnuje například článek Šedesátiletá historie organizace státní ochrany přírody v České republice (autor Pavel Pešout), publikovaný v časopisu Ochrana přírody (webová verze časopisu).

***

Související článek: První jarní aneb poslední se Sárou

Poznámka

Zajímavý webový projekt Borovské hry týkající se Havlíčkovy Borové v Kraji Vysočina, na webu zajímavosti o přírodě, rodácích a místech v okolí jižně od NPR Ransko.

CZ211108