Rybník Šantrůček, Herálec

 

Rybník Šantrůček, pohled k jihovýchodnímu břehu ve výběžku přírodní oblasti Železných hor 
směrem k Herálci v Kraji Vysočina.
(říjen 2020)

Šantrůček je zeměpisným názvem rybník s vodní plochou kolem 1,42 ha, průtočný Krejcarským potokem a vybudovaný před rokem 1764 (první vojenské mapování) zhruba v nadmořské výšce 646 až 648 m v lokalitě Kuchyně, v rámci administrativně správním na katastrálním území Český Herálec, části obce Herálec v Kraji Vysočina České republiky. 

Šantrůček patří vodní plochou asi 1,42 ha mezi menší rybníky, po obvodu měří jeho břehy asi 460 m, náleží Moravskému rybářskému svazu, místní organizaci Svratka a slouží sportovnímu rybaření.
(říjen 2020)

Přírodní poměry

Z hlediska geomorfologického členění státního území je rybník situován na rozhraní přírodních oblastí  Hornosvratecké vrchoviny a Železných hor (geomorfologické celky). Přesněji se větší vodní plochou nachází v Hornosvratecké vrchovině a okrajem při jihovýchodním břehu ve výběžku směrem k Herálci v přírodní oblasti Železných hor.

Rybník Šantrůček je průtočný Krejcarským potokem, byl vybudován v nadmořské výšce 646 až 648 m
pod Lhoteckým kopcem (675 m) náležejícím do Devítiskalské vrchoviny Žďárských vrchů.
(říjen 2020) 

Plocha rybníku v Hornosvratecké vrchovině se nachází v geomorfologickém okrsku Devítiskalské vrchoviny, ta je pak součástí Žďárských vrchů. Celou rozlohu rybníku překrývá Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (CHKO) a stejnojmenná chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV), obec Herálec je takřka uprostřed oblastí, které mají shodné územní vymezení.

Podívat se na místo v Google Earth: rybník Šantrůček, osada Kuchyně, obec Herálec

*

Rybník napájí vodami Krejcarský potok, jeho prameniště se nachází jihozápadně až západně od rybníku pod Vortovským vrchem (704 m), v lesní lokalitě Špinberk a jeden z pramenů zdrojnice v lokalitě Na svobodě při silnici Herálec v Kraji Vysočina – Vortová v Pardubickém kraji. 

Šantrůček se nachází v povodí řeky Labe / Chrudimky (Krejcarský potok je levostranným přítokem řeky Chrudimky pod obcí Kameničky, asi 3 km vzdálené od rybníku vzdušnou čarou směrem na sever). Zhruba 500 m jižně a 800 m východně od rybníku probíhá dokonce hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj, tedy i úmoří Severního a Černého moře. 

V povodí řeky Dunaje / Moravy / Dyje je nedaleká obec Herálec, kterou protéká řeka Svratka v horním toku, od něho je pak odvozen název celé přírodní oblasti – geomorfologického celku Hornosvratecká vrchovina.

 

K rybníku Šantrůček míří zpevněná místní komunikace z Herálce do lokality Kuchyně, 
odbočující ze silnice Herálec – Vortová, podél rybníku je vedena po hrázi asi 180 m dlouhé.
(říjen 2020) 

Historie

Původní rybník je více jak 250 let starý, byl zakreslen do mapy již při prvním vojenském mapování v letech 1764 až 1768 v lokalitě tehdy označené v mapě "Kuchin", přesná doba vyhrabání rybníku v oblasti vlhkých luk však nezjištěna. 

Pod hrází rybníku byl vybudován vodní mlýn, uvádí se, že nařízením vrchnosti na panství Richenburg (německý název v českém významu "bohatý hrad"), sídlem byl hrad se současným názvem Rychmburk v obci Předhradí v Pardubickém kraji. Šantrůček byl pro vodní mlýn retenčním rybníkem.

Pod hrází rybníku Šantrůček byl postaven před rokem 1764 vodní mlýn (souč. rekreační objekt), 
snad rozhodnutím vrchnosti na panství Richenburg, poslední mlynář zde mlel do roku 1940.
(říjen 2020)

V roce 1930 je uváděn v seznamu vodních děl první Československé republiky "mlynář Antonín Vodička, mlýn a pila" v čp. 190 v Českém Herálci. Byl posledním mlynářem, který zde mlel do roku 1940 na jednom složení, tehdy pořízená válcová stolice zůstala nevyužita. 

V témže roce jako činnost mlýnice také skončila práce na jednolistové pile, tzv. "jednušce" (viz například exponát Muzea v přírodě Vysočina, expozice Veselý Kopec). Pila byla poháněná vodním kolem společným i pro mlýn. V roce 1930 měl vodní mlýn jedno kolo na vrchní vodu, průtok v náhonu se spádem 2,90 m činil 0,103 m3 a uváděný výkon byl 2,0 HP (t.j. v tehdejších jednotkách dvou koní).

Západní břeh rybníku Šantrůček, je pochůzný a vcelku snadno se dá rybník obejít,
zhruba uprostřed záběru přitéká zprava Krejcarský potok.
(říjen 2020)

Využití a turistika

Rybník je využíván ke sportovnímu rybaření, v péči Moravského rybářského svazu, místní organizace Svratka. Ke koupání je méně vhodný, i když jihovýchodní travnatý břeh zbavený dřevin je hojně využíván k rekreaci. 

Přístup k rybníku z Herálce do lokality Kuchyně je úzkou místní zpevněnou komunikací, po ní je vedena modrá turistická trasa Klubu českých turistů, od Křižánek v Devítiskalské vrchovině v úseku: vrchol Devět skal (836 m) – Herálec – rybník Šantrůček – Lhotecký kopec (675 m) – Vortová/Lhoty a dál do Hlinska v Kameničské vrchovině v Železných horách.

Na břehu rybníku Šantrůček stojí odpočívadlo pro návštěvníky u modré turistické trasy,
v úseku Herálec – rybník Šantrůček – Lhotecký kopec (675 m).
(říjen 2020)

Pověst

K rybníku Šantrůček se váže pověst o mlynáři, vodníkovi a týká se i nedaleké osady Mariánská Huť na jiho-jihozápad od rybníku (osada leží rovněž na katastrálním území Český Herálec). Název osady označoval i sklářskou huť, v historických mapách označenou v němčině Heráletzer Glashütte (česky: Herálecká sklárna). Patřila mezi nejstarší a nejdéle pracující v oblasti, uvádí se roky 1604 až 1914, kdy musela uzavřít provoz v důsledku nedostatku sklářů povolaných k vojenské službě po vypuknutí I. světové války. 

Pověst vypráví, že se sklářům v Herálecké sklárně často měly přes noc ztrácet sklářské výrobky den předtím vyrobené. Nikdo nemohl dlouho přijít na to, kdo bere barevné sklenice v huti a kam je odnáší. Až jednou v oblasti spustily velké deště, Krejcarský potok se rozvodnil, rybník naplnil velkou vodou a ta začala přetékat přes hráz. V tu chvíli si mlynář všiml, pozorující se strachem povodeň z břehu nad rybníkem, že voda z rybníku vyplavuje i barevné sklenice. 

Když povodeň přešla, mlynář rybník vypustil, aby zkontroloval zda povodeň nepoškodila hráz, pod kterou stál jeho mlýn. Voda z rybníku vytekla a mlynář na jeho dně objevil další krásně zdobené barevné sklenice. Pocházely z Mariánské Hutě a u zbytku barevných sklenic seděl a naříkal vodník. Ten se mlynáři přiznal, že barevné sklenice se mu moc líbily a tak je po nocích bral v Mariánské Huti sklářům a odnášel do rybníka. Chtěl do nich schovávat dušičky utopených. 

Tak byla objasněna záhada ztrácejících se barevných sklenic v Mariánské Huti. Jak dopadl vodník však pověst neříká (upraveno podle vyprávění obyvatel z Herálce a okolí).

Louky s dřevinami pod hrází rybníku, v terénu patrné odtokové koryto – Krejcarský potok,
za ním neznatelné koryto vedoucí zprava od bezpečnostního přelivu rybníku Šantrůček.
(říjen 2020)

Okolí rybníku

Do rybníku Šantrůček se stahuje voda i z vlhkých luk jihovýchodně až jižně od něho, louky slouží též jako pastviny. Vodu odvádí Krejcarský potok (na snímku výše směr jeho toku vlevo) do lesního prostoru Krajcarského lesa. Okrajem lesa prochází hranice katastrálních území Český Herálec (obec Herálec) a obce Chlumětín, její součástí je osada Kejcar, od které jsou odvozeny zeměpisné názvy pro potok, les a též rybník nacházející se severně od rybníku Šantrůček.

Nedaleko rybníku Šantrůček byl heráleckými rodáky umístěn kámen s pamětní destičkou a nápisem:
"Zde poutníče postůj a vzpomeň těch, kteří byli před tebou a mysli na ty, kteří budou po tobě.
Herálečtí rodáci."
(říjen 2020)

Několik desítek metrů od hráze rybníku, je při turistické trase umístěn na okraji lesa objemný kámen s nápisem od rodáků z Herálce (text viz popisek u fotografie). 

Kámen však může symbolizovat i dobývání železné rudy v okolí Herálce v 18. až 19. století, hornina se odvážela do nedalekých železných hutí. Je pravděpodobné, že horninu odebírala i železářská vysoká pec postavená v osadě Česká Cikánka (dnes součást města Svratky), náležející tehdy do rychmburského panství (viz výše), tehdy v majetku Filipa Kinského (1741 – 1827), šlechtice z chlumecké knížecí větve rodu Kinských (viz také v tomto blogu článek o loveckém zámku Karlštejn). 

Podle historických pramenů se železná ruda z oblasti Herálce dovážela také do železářských vysokých pecí v Kadově (později tam Kadovské železárny) v oblasti Nového Města na Moravě, resp. tehdy novoměstského panství (přívlastek "na Moravě" totiž město získalo až v roce 1906 k rozlišení měst shodného názvu). 

V roce 1638 se stal majitelem novoměstského panství se sídlem v Novém Městě (na Moravě) jistý Šimon Kratzer ze Schönsperka, jeho původně hospodářský správce. Podporoval výstavbu sklářských hutí a měl záměr vybudovat také železářské hutě. V roce 1645 však umírá, zastřelen Švédy při útoku na město. 

Po smrti obdržel panství do správy jeho syn František Maxmilián Kratzer, který měl nechat do roku 1651 postavit první a do roku 1660 druhou železářskou vysokou pec v Kadově, k nim pak ještě železářské hamry v Kuklíku, Vříšti a Líšné. Železářské vysoké pece a hamry se staly základem železářské výroby na Novoměstsku. Kromě jiných výrobků se vyráběly v Kadovských železárnách litinové kříže, které lze nalézt na mnoha hřbitovech v oblasti. Nicméně v roce 1875 železárny zanikají.

Boží muka, malá sakrální stavba stojící vedle památného kamene rodáků z Herálce, na destičce nápis: Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
(říjen 2020)

Jen několik metrů od kamenného obelisku s pamětní destičkou Heráleckých rodáků stojí malá sakrální stavba, tzv. Boží muka. Na malém kamenném podstavci je upevněn železný kříž s destičkou a na ni s nápisem (viz popisek fotografie). Nikde jsem k němu zatím nenašel bližší informace, ale domnívám se, že i tento železný kříž by mohl pocházet ze železářské výroby v okolí a na počátku jeho výroby by mohla být i železná ruda dobývaná někde v okolí rybníku Šantrůček.

Detail vrchní části křížku, destička s nápisem "Pochválen buď Pán Ježíš Kristus".
(říjen 2020)

**

Recenze a fotografie v Google Maps: rybník Šantrůček, osada Kuchyně, obec Herálec

***

Informační zdroje: Vlastní průzkum v terénu, fotodokumentace, vlastní články založené na české Wikipedii (Devítiskalská vrchovina, Kameničská vrchovina), webové stránky: obec Herálec, vodní mlýn Kuchyně, Mapy.cz (viz odkazy v textu).

Poznámka: text červeně zvýrazněný bude v budoucnu odkazem na článek v blogu (podobně jsou označovány dosud neexistující články na české Wikipedii).

Aktualizace: CZ201012