Jan Amos Komenský (1592–1670) » 350 let od úmrtí
 |
| Jan Amos Komenský (1592–1670), obraz v muzeu: Rijksmuseum Amsterdam. (fotokopie z Wikimedia Commons, přístup CZ200812) |
V listopadu roku 2020 uplyne celých 350 let od úmrtí světově známé osobnosti, filosofa, spisovatele a biskupa Jednoty bratrské, kterého zná takřka celý svět pod jménem Jan Amos Komenský. Jeho život připomíná i množství požárů, těch skutečných i těch osudových, jež se následnou škodou mohly rovnat těm skutečným.
Zemřel jako tzv. exulant, tedy nikoliv v Evropě střední, kde se narodil v Markrabství Moravském, ale v severozápadní části Evropy kontinentální, na břehu Severního moře, dnes na území Nizozemska, ve městě Amsterodamu. Pohřben byl však nedaleko Amsterodamu, v městečku Naarden, kam zajížděl jako teolog ke kázání do bývalého valonského kostela. Ten byl součástí kláštera na území pevnosti podobné českému Josefovu nebo Terezínu, pevností obehnaných vodními příkopy.
Podívat se na místo v Google Earth: Naarden, Nizozemsko
Poznámka: Autorem obrazu, na kterém se na nás dívá Jan Amos Komenský (viz úvodní foto), byl malíř portrétů jménem Jurriaen Ovens (1623–1678 ), v němčině Jürgen Ovens, pocházel ze severního Frieslandu, vyrostl v Tönningu ve vévodství Schleswig. Do Amsterdamu přijel kolem roku 1642, maloval portréty a pracoval též pro Hendricka van Uylenburgha v Sint Antoniesbreestraat, v Amsterodamu žil až do května 1651, následně se vrátil zpět do Šlesvicka-Holštýnska, zřejmě na žádost tehdejšího panovníka Fridricha III. Uvádí se, že Jurriaen Ovens se měl učit malovat u samotného Rembrandta, nizozemského světově proslulého malíře, celým jménem Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1606–1669).
Podívat se na místo v Google Earth: Rijksmuseum Amsterdam
*
Život plný katastrof a přeci úspěšný
Co o něm vlastně víme nebo se alespoň domníváme, že to víme. Narodil se na Moravě a tu označoval jako svoji matku vlast, tehdy to bylo Markrabství Moravské, součást tzv. Koruny České. On sám prý uvedl v jedné předmluvě překladu díla, mělo se tak stát u proroctví jistého řemeslníka Kryštofa Kottera, iniciály J. C. N. M., což bylo “rozklíčováno” komeniology jako jeho jméno Johannes Comenius Nivanus Moravus, tedy v dnešním českém významu Jan Komenský Nivnický Moravský.
Ovšem světoznámý učenec ze 17. století měl upravené jméno. Narodil se jako Jan, jehož den narození je uváděn 28. březen 1592 (o datu se zmíním ještě níže v textu). Za jeho otce je uváděn Martin Szeges Komenský (1548/1556 – 1604). "Komenský" se v jeho jméně objevilo proto, že se narodil v obci Komňa, tedy v té době to byl muž z Komni, neboli muž Komenský.
Podívat se na místo v Google Earth: Komňa, Zlínský kraj
Jeho syn dostal jméno pravděpodobně po svém dědovi, který byl, dnes bychom řekli maďarského původu, a jmenoval se János Szeges. Původní jméno "našeho" Komenského po otci bylo proto Jan Szeges a z nějakého důvodu k němu byl později připisován i původ jeho otce pocházejícího z obce Komňa, neboli Komenského.
Narození otce Jana, až mnohem později Jana Amose, se však pouze odvozuje od získaných informací a hypotéz badatele Františka Vyskočila. Předpokládá se rok 1548 (pak by se Jan narodil, když mu bylo 44 let), ale mohl to být i rok 1556 (pak by to bylo v jeho 36. letech). Zemřít však měl už v roce 1604, tedy buď v jeho 56. letech nebo již ve 48. letech. Ve stejný rok měla zemřít i jeho manželka Anna, rozená Chmelová a nejmladší ze dcer Ludmila na jakousi tehdy řádící epidemii, uvádí se například mor.
Rodina Martina Szegese Komenského měla mít podle jistých zdrojů celkem pět dětí (řazení podle narození): nejstarší Kateřinu (Kateřina Komenská), po ní Zuzanu (Zuzana Komenská), Markétu (Markéta Komenská), Ludmilu (Ludmila Komenská) a nejmladšího Jana (Jan Amos Komenský).
Podle jmen dětí, že se v jejich jméně objevuje "Komenská – Komenský", by to ovšem mohlo napovídat, že se narodily v obci Komňa jako jejich otec, pokud ovšem nebyly zapisovány pod příjmením Szeges. Na webu Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě jsou ovšem vypisovány pod příjmením Komenská – Komenský. Webové stránky muzea nabízí bohaté informace a souvislosti, doporučuji navštívit, je to na dlouhé čtení a prohlížení.
Podívat na místo v Google Earth: Muzeum Jana Amose Komenského, Uherský Brod
Pojmenování "Komenský" vzniklo podobně jako jiné přídomky jmen v té době se objevující. U Martina Szegese, Komenského jsou tedy jeho děti tzv. "z Komenských" po otci.
Poznámka: Přídomky ke jménu si přidávalo mnoho rodin. Známé jsou například u těch, které byly povýšeny do tzv. panského stavu. Vznikaly tak rodová jména šlechtická, za všechny jmenuji rod pocházející z vesničky Vchynice, tedy byli to Vchyničtí, z nichž později vzešel šlechtický rod Kinští (přídomek v podobném znění byl uměle vytvořený). O rodu Kinských se zmiňuji například v článku "lovecký zámek Karlštejn" a také v článku "kaplička svatého Jiljí" (viz starší články).
Jediný syn Martina Szegese, Komenského, měl už v dětství poněkud smutný osud. Ve dvanácti letech Janovi ve stejný rok zemřeli oba rodiče, pravděpodobně na morovou epidemii. Jan však v té době s rodiči žil, podle některých zdrojů, v Uherském Brodě, což by mohlo být další jeho možné rodiště. Ovšem přijde na "přetřes" ještě i třetí, jak výše v textu je naznačeno tzv. "rozkódovanou" zkratkou u jedné z prací Jana Amose.
Ano, Jan Amos, kde se vzalo jeho druhé jméno za křestním. Nositelem toho jména v dávné minulosti měl být tzv. starozákonní prorok. Jak se však objevilo ve jménu Jana z rodiny Komenských? Tady je vysvětlení kupodivu docela jednoduché. Dostal ho na škole Jednoty bratrské v Přerově. Byl to jeden ze zvyků Jednoty bratrské, udělovat svým žákům tradiční jména. Do školy v Přerově odešel ve svých šestnácti letech v roce 1608 ze Strážnice, kde tehdy bydlel u své tety po smrti rodičů.
Podívat se na místo v Google Earth: Strážnice, Jihomoravský kraj
Kde se vzalo datum narození Jana Amose
Den a místo narození Jana Amose Komenského není známo ze žádné úřední listiny, jako je matrika a také neexistuje nic, co by se dalo označit jako jeho "rodný list", tedy ve smyslu úředního potvrzení o jeho příchodu na tento svět. Kde se tedy datum 28. březen 1592 objevilo?
Uvádí se tento příběh z jeho života. Když se již veřejně známému Komenskému blížila padesátka, nechal se údajně portrétovat, a to mělo být v roce 1641 při jeho pobytu v Londýně ve Spojeném království Velké Britanie. Jako autor obrazu se uvádí jakýsi "G. Glouer" (nikde jsem ovšem nenašel o něm bližší údaje). Obraz byl prý kromě jména autora opatřen i datem, které bylo následně opět "dešifrováno" jako narození Jana Amose Komenského.
Podívat se na místo v Google Earth: Londýn, hlavní město Anglie a současně Velké Britanie
Je to sice slabý důkaz o narození Jana Amose, ale na druhou stranu, proč by tam to datum někdo uváděl. Přeci jen "padesátka" je u člověka určitý slavný mezník života, a to určitě ještě více v onom ne příliš pro lidi laskavém 17. století. Tehdy se dožít padesátky bylo opravdu štěstí.
Stačí uvést Třicetiletou válku (1618 – 1648), hrůzný evropský ozbrojený konflikt, který také devastoval Čechy, Moravu i Slezsko a neblaze ovlivnil i život Jana Amose Komenského. Kdo ví, jak by se odvíjel jeho život, nebýt válečných útrap a následného jeho pronásledování kvůli nekatolické víře.
Malíř obrazu uváděný jako "G. Glouer" pravděpodobně nikdy žádný nežil, zřejmě se jedná o záměnu nebo zkomoleninu jména anglického rytce jménem George Glover (1625–1650), který vytvořil rytinu v roce 1642 s podobiznou Komenského, ovšem podle (snad) kresby jiného známého českého "exulanta", rytce a kreslíře Václava Hollara (1607 Praha – 1677 Londýn).
Jako nejstarší podobenku Komenského, zmíněnou rytinu vytvořenou podle kresby Václava Hollara, uvádí dílo "J. A. Komenský v českém a světovém výtvarném umění (1642–2016)", autorkou je Markéta Pánková (vydala Academia v roce 2017, recenze Petra Šobáňová, čas. Kultura, umění a výchova, UP Olomouc).
 |
| Johan Amos Comenius, rok 1642 (padesátiletý). (foto Wikimedia Commons, přístup CZ200815) |
Zůstává otázkou, proč Hollar "jen" kreslil a Glover vytvářel následně rytinu. Ovšem vysvětlení může být zcela jednoduché. Glover prostě připravoval rytinu pro tisk knihy Prodromus pansophiae (česky: Předchůdce vševědy), vydávané tehdy v anglické verzi a kde jinde, než v Anglii. Tam ostatně dlel Komenský v letech 1641 a 1642 (podrobnosti v textu níže, stejně tak kresba od Václava Hollara).
Dohady o místu narození Jana Amose
Úvahy o datu narození Jana doprovází i dohady o místu jeho narození. Tvrdí se, že zcela určitě to prý bylo na Moravě. Na jeho rodiště v Nivnici, nedaleko Uherského Brodu pod blízkými kopci Bílých Karpat, je ovšem usuzováno až podle zápisu z roku 1611 na Akademii v německém Herbornu, kde se u jména Jana Amose, v kolonce pro uvedení rodiště, objevil zápis Nivnicensis, tedy česky Nivnický, jinými slovy pocházející z Nivnice.
Podívat se na místo v Google Earth: Herborn, Německo, EU
Proč šel Jan Amos studovat na Akademii do německého Herbornu? Vysvětlení je vcelku jednoduché, i když je ho nutno pojmout poněkud šířeji. Vzdělávací instituci Academia Nassauensis v německém Herbornu v roce 1584 založil hrabě Jan VI. Z Nassau-Dillenburgu (angl. verze) a to na žádost svého bratra, kterým nebyl nikdo jiný, než Vilém Tichý, princ Oranžský (angl. verze) z Nizozemí.
Vzdělávací instituce byla kalvinistická, proto v té době nemohla získat statut univerzity vymezené pro katolíky. Byla to proto instituce podobná dnešní nadaci. V roce 1588 se ovšem stala nejdůležitějším vzdělávacím institutem hnutí Kalvinisticky reformovaného v Evropě. Stala se také centrem encyklopedického ramismu a místo vzniku smluvní teologie a pansophismu (odkazy na články v angl. verzi). Zde jsou tedy i počátky "pansofisty" Jana Amose.
Další důkaz o rodišti Jana Amose v moravské Nivnici je vlastní jeho podpis. U jedné z jeho básní lze totiž objevit podpis Niwniczenus (tedy Nivnický). A do třetice všeho dobrého, v záznamech na Univerzitě v Heidelbergu (Německo), kde také Jan Amos Komenský nabýval svých vědomostí, lze prý nalézt zápis Nivanus, znamenající v české podobě opět Nivnický neboli z Nivnice.
Podívat se na místo v Google Earth: Univerzita Heidelberg, Německo, EU
Jestliže je to všechno pravda, je jeho rodištěm opravdu obec Nivnice a podle všeho již zmíněného se mohl také podepisovat jako Jan Amos Nivnický, tedy pocházející z Nivnice a tak bychom dnes neznali Komenského, ale Nivnického.
Nivnice je sídelní lokalita, situována v přírodní oblasti Vizovické vrchoviny a ta je součástí Moravsko-slovenských Karpat (odkazem na přírodní oblast tu nemohu posloužit, na Mapy.cz není přírodní oblast vyznačena a v Google Mapě je chybně uvedena jako Slovensko-moravské Karpaty, upozornění na chybný zápis bylo odesláno 30. 3. 2020 společnosti Google, pozn. autora).
Podívat se na místo v Google Earth: Nivnice, Zlínský kraj
Osobnost
O životě Jana Amose Komenského toho bylo napsáno hodně a moc. Jisté je, že je označován za tzv. učitele národů pro svoje spisy o výchově a vzdělávání. V roce 1955 byl v bývalém Československu den jeho narození označen za Den učitelů, později označován za národní. Proč ovšem národní? Ten mezinárodní byl totiž určen Organizací spojených národů (OSN) na 5. října, kdy v roce 1966 byla v Paříži přijata tzv. Charta učitelů, závazná pro členské státy sdružené v OSN.
Jednota bratrská
K osobě Jana Amose Komenského lze také zmínit, že byl v roce 1616 vysvěcen na kazatele a působil jako rektor a kazatel Jednoty bratrské ve Fulneku na Moravě, učil tam i na místní škole, významným členem Jednoty bratrské byl také jeho otec.
Kde se vzala Jednota bratrská. Vznikla roku 1457 v Kunvaldu u Žamberka (viz též Mapy. cz: domek čp. 238 Na Sboru jako muzeální expozice a pomník J. A. Komenského z roku 1910) a prezentovala se za reformační církev navazující na učení Mistra Jana Husa.
V době po bitvě na Bílé hoře byli členové církve pronásledováni katolíky, a proto se církev uchýlila do utajované struktury. Je známá mj. vydáním česky tištěné Bible kralické, osobami Jana Augusty, Jana Blahoslava a právě také Janem Amosem Komenským. Pěkně se o Jednotě bratrské poslouchá rozhlasový pořad, viz Český rozhlas, pořad Toulky českou minulostí, Jednota bratrská...).
Souvislosti s osobou Jana Amose Komenského
Vrátím k dětství Jana Amose. Některé informace o jeho dětství se prezentují různě. Tehdejší doba byla zcela určitě krutá nejen pro něho. Po smrti rodičů se dostal do výchovy své tety (sestry jeho zesnulého otce) ve Strážnici. Tam také navštěvoval školu Jednoty bratrské, zřejmě na základě rodinné tradice, zmínil jsem u jeho otce, že byl jejím významným podporovatelem.
Ovšem i ve Strážnici prožil Komenský svůj "smolný" den. Strážnice tzv. lehla popelem v důsledku vojenských akcí. Proto se ocitl u tzv. poručníků v Nivnici nebo snad "opět v Nivnici". Kdo ví, možná právě proto se později někdy psal jako “Nivnický”, že tedy v té době (kdy se zapisoval na německé školy) byl z Nivnice. Jeho rodištěm mohl být i onen zmíněný Uherský Brod a nebo tedy Komňa. Místo jeho narození tedy není definitivně potvrzeno, přesvědčivé důkazy chybí.
Zajímavé je ovšem sledovat i roky jeho studií. V letech 1608 až 1611 navštěvoval školu Jednoty bratrské v Přerově, podporované Karlem starším ze Žerotína. Školu ukončil ve svých 19 letech a jako student byl prý úspěšný. Proto byl vyslán na již zmíněnou Akademii v německém Herbornu, kde měl studovat v letech 1611 až 1613 (překrývající roky způsobují zřejmě tzv. školní roky počínající v září?). Bylo mu 21 let, když Akademii ukončil.
V letech 1613 až 1614 studuje na již zmíněné univerzitě v německém Heidelbergu, kterou ukončil tzv. teologickou disputací a to mu bylo 22 let. Údajně pro nedostatek finančních prostředků se vrací domů. Neméně zajímavá je také zmínka o tom, že si ze studií odnáší rukopis "De revolutionibus orbium coelestium VI", jehož autorem nebyl nikdo jiný, než Nicholas Copernicus, nám známý jako Mikuláš Koperník (1473–1543).
Byl to však skutečně rukopis nebo tištěná kniha. Již v roce 1543 totiž vyšla v německém Norimberku kniha Mikuláše Koperníka tiskem. Celým názvem se jeho dílo nazývalo "De Revolutionibus orbium coelesticum libri VI", tedy hezky česky: O revolucích koulí nebeských knih VI (kde "koule" znamenají planety v kosmickém prostoru a "VI" římskou číslovku šest, pozn. autora). Ovšem, někde se dočtete v překladu onoho díla něco "o oběhových sférách", dál to nebudu rozebírat.
Zajímavé je na tom ovšem to, že katolická církev roku 1616, dva roky poté, co si ji Jan Amos nese s sebou ze studií na Univerzitě v Heidelbergu, zařadila knihu na Index librorum prohibitorum (česky: Index zakázaných knih). A pozor, "Index" byl oficiálně zrušen až ve 20. století, přesněji snad 14. června 1966. Tak to některým církevním hodnostářům dost dlouho trvalo, než se odvážili připustit, že Mikuláš Koperník měl už v 16. století jasno.
O co přesně šlo v práci Mikuláše Koperníka. Byl činorodý a napsal spis o šesti částech, ovšem nemuselo jít zrovna o knihy jaké známe dnes nebo si je pod tím slovem představujeme. Budu dávat proto slovo kniha do uvozovek.
První "kniha" uvádí heliocentrickou teorii pro tzv. kosmologii a matematické výpočty, druhá "kniha" využívá trigonometrii k řešení různých pohybů nebeských těles na obloze, třetí "kniha" ozřejmuje pohyb Země, čtvrtá "kniha" se věnuje pohybu Měsíce a pátá i šestá "kniha" se zaobírá pohyby dalších planet, přičemž celé to šestidílné knižní dílo se odvolává na matematické operace.
Jan Amos, Nivnický (zapsal se tak přeci na právě ukončených studiích) si proto mohl nést nějaký "knižní" svazek Koperníkova díla jednoduše v nějakém ruksaku na zádech. Hovoří se totiž o tom, že se domů na Moravu vracel přes Norimberk a Prahu. Nabízí se hypotetická otázka, nezískal knihu, místo zmíněného rukopisu, prostě tištěné dílo až v Norimberku? Vždyť se tam kniha tiskla. Ovšem, mohla být v tištěné podobě Komenskému nějak k dispozici i v onom Heidelbergu, to ano.
Jan Amos, stále ze studií Nivnický, se po studiích vrátil na Moravu. Dostal nejdříve místo na škole v Přerově, kde byl kdysi sám jejím žákem. Tam učil v letech 1614 až 1618 a dotáhl to až na rektora školy, tedy dnes bychom řekli asi ředitele školy. To mu bylo 26 let.
Protože však byl také činný v církvi, byl mezitím v roce 1616 vysvěcen ke službě v Jednotě bratrské a v roce 1620 se stal jejím farářem ve Fulneku. Ve škole Jednoty bratrské ve Fulneku začal také učit, ovšem působil tam jen krátce. Po porážce českých stavů na Bílé hoře dne 8. listopadu 1620 (jedna z bitev náležejících do rámce Třicetileté války) byl také Fulnek nakonec zpustošen vojsky, včetně bratrské školy.
V roce 1621 tak zasáhla Jana Amose jedna z dalších osobních katastrof, po ztrátě rodičů nyní ztrácí i své rozpracované dílo. Utíká z Fulneku před pronásledováním katolíky do okolních lesů, kde hledá úkryt, jde mu zřejmě o holý život.
Co následovalo obecně po Bílé hoře? Pronásledování nekatolíků, mezi které patřil i Jan Amos, který konvertovat ke katolictví odmítl a začal být na mnoha místech "nechtěným" protestantem. Kdo ví, zda si v té době teprve nezačal připisovat ke svému jménu Komenský. Třeba proto, aby dal na srozuměnou k jaké rodině se hlásí, nebo proto, že po tím jménem nebyl tak známý katolíkům.
Nejprve se prý ukrýval (ovšem dle pověsti) v roce 1621 v oblasti Oderských vrchů (foto v Google Maps) nedaleko hradu Vikštejn (foto v Google Maps), v roce 1622 pak údajně v okolí Velkých Losin v Hanušovické vrchovině, ta je situována v Jesenické oblasti (článek na české Wikipedii používá starší označení geomorfologických jednotek, oblast je v tomto smyslu starší označení pro tzv. podsoustavu, viz závěrečná poznámka po článkem).
V roce 1624 se Jan Amos Komenský uchýlil do Brandýsa nad Orlicí na pomezí Svitavské pahorkatiny a Orlické tabule Jeho ochráncem se stal, alespoň na čas, majitel panství Karel starší ze Žerotína. Víceméně se ovšem stále skrýval, aby v roce 1628 (některé zdroje uvádí již rok 1627) se nakonec stal natrvalo exulantem. Nejdříve odešel do polského Lešna (foto v Google Maps), kde také učit na škole.
Podívat se na místo v Google Earth: Brandýs nad Orlicí, Pardubický kraj
V roce 1638 odchází na pozvání do Švédska, kde se má účastnit vypracování studie o školské výuce a systému škol. V roce 1639 jsou publikovány bez jeho svolení některé texty o pansofii v Anglii a zřejmě proto byl v roce 1641 do Anglie pozván, některé zdroje uvádí, že ke spolupráci na reformě veřejného vzdělávání.
Pravda je ovšem opět poněkud střízlivější. Pozvání do Anglie dostal od tzv. sběratele a distributora informací v zájmu obecného prospěchu, kterým byl jistý Samuel Hartlieb (snad 1600 Elbing, Prusko až 1662 Londýn, Anglie), přezdívaný "Velký zpravodaj Evropy".
Samuel Hartlieb přijel do Anglie v roce 1628 a tam pod jménem Samuel Hartlib podporoval mj. protestantské uprchlíky z kontinentální Evropy v době tzv. Třicetileté války a mezi ně přeci patřil i Komenský. Zabýval se, podobně jako Komenský, myšlenkami na reformu vzdělávání, protestantskou jednotu v Evropě a stát podporující vzdělávání a vědu. Hartlib je považován za jednoho z předchůdců později vzniklé Královské společnosti v Anglii.
Komenský v roce 1641 skutečně do Anglie odjíždí, tehdy je to ještě samostatné království, až do roku 1707. V české Wikipedii se uvádí v té době přednáška Komenského před Královskou společností (typu akademii věd) v Londýně. To však lze k tomuto roku jednoduše vyvrátit jako nepravdu. Zmíněná učená společnost byla totiž založena až v roce 1660 s originálním názvem Royal Society. Muzeum Komenského v Uherském Brodě uvádí dokonce až rok 1662, což je ovšem také chybná informace.
Podívat se na místo v Google Earth: The Royal Society, Londýn, Velká Britanie
Pokud budeme přesní, tzv. královské schválení (dokonce až po obnovené monarchii předtím na čas zrušené) získala společnost až v roce 1663, viz Royal Society. Je známo dokonce datum, kdy se tato společnost sešla úplně poprvé, ještě v jakési "ilegalitě", a sice 28. listopadu 1660 na přednášce jistého Christophera Wrena na Gresham College.
Gresham College je zajímavá nezávislá vzdělávací instituce. Vznikla z pozůstalosti sira Thomase Greshama (1518 nebo 1519 až 1579), britského obchodníka a finančníka, na základě jeho závěti, že v jeho bývalém domě v londýnské čtvrti Bishopsgate mělo přednášet v každém dnu týdne sedm učenců ze sedmi oborů, z astronomie, geometrie, fyziky, hudby, práva, rétoriky a teologie.
A pozor, přednášky se uskutečňují dodnes! Současná struktura přednášek: dějiny, hudba, lékařská věda, matematika, náboženství, podnikání, politika, právo, umění a literatura, věda. Účastnit se jich může prakticky kdokoliv, mnohé jsou dokonce k dispozici na speciálním kanále známého YouTube, viz odkaz Gresham College.
Podívat se na místo v Google Earth: Gresham College, Londýn, Velká Britanie
Vrátíme se však ke Komenskému. Ve zmíněném roce 1660 se Komenský již nachází v nizozemském Amsterodamu. Přednášku před Royal Society by tak musel Komenský realizovat až po roce 1660 a cestovat z Amsterodamu, což je sice možné (a nikoliv tak daleko), ale nikde jsem zmínku o takové cestě nenašel.
 |
| Johan Amos Comenius, rok 1652 (šedesátiletý). Autor Václav Hollar, sbírka University of Toronto, Wenceslas Hollar Digital Collection. (foto Wikimedia Commons, přístup CZ200815) |
Do Amsterodamu Komenský odešel po požáru polského Lešna v roce 1656 na pozvání a s podporou zámožné rodiny De Geer, právě z Amsterdamu. I tady se ovšem shledáme pouze s informací, že se jednalo o sídlo rodiny, která byla spjata s nizozemským průmyslníkem valonského původu jménem Louis De Geer (1587–1652).
Všimněme si takové malé nepřesnosti... Tento muž Louis De Geer (1587–1652) byl po příchodu Komenského do Amsterodamu už čtyři roky po smrti. Muselo se tedy jednat o jeho syna stejného jména Louis De Geer (1622–1695), ten byl od roku 1645 vojenským velitelem švédského pluku přiděleného do Nizozemska. Tento mladší Louis De Geer nechal postavit například zámek ve švédském Finspång, dnes sídlo společnosti Siemens Industrial Turbomachinery AB.
Je tedy pravděpodobnější, že Komenský skutečně v roce 1641 absolvoval cestu do Anglie, avšak přednášel před členy tzv. neviditelné (rozuměj neoficiální!) vysoké školy nazývané Invisible College, která je uváděna jako skupina vědců, kteří se vzájemně setkávali a vyměňovali si své poznatky z různých oborů lidské činnosti.
Členy “utajované školy” byli také tzv. přírodní filozofové a lékaři, jsou i zmíněni jako předchůdci oné Královské společnosti v Anglickém království (Království Velké Britanie vzniklo jeho spojením se Skotským královstvím v roce 1707). V době Komenského návštěvy v Anglii, tedy v roce 1641, také sílil rozpor mezi parlamentem Anglie a králem Karlem I. Stuartem (1600–1649).
Je tu však ještě další hypotéza, která by mohla znamenat, že Komenský přednášel v Anglii před učenci nakloněnými tzv. tajné společnosti Rosekruciánů, jež vznikla počátkem 17. století v Německu. V souvislosti se třemi anonymně vydanými manifesty se zmiňuje například Johann Valentin Andreä (1586 až 1654), německý teolog a filosof, představitel protestantsky zaměřených prací, v jejichž souvislostech je také některými autory připomínán i Komenský. Není proto divu, že zmíněný Johann Valentin Andreä byl jako autor zařazen také na Index zakázaných knih katolickou církví, která protestantům prostě nemohla přijít na chuť.
Co ti Rosekruciáni byli – jsou zač? Jsou spojovány s legendami opředeného zakladatele tajného středověkého řádu Růže a Kříže, kterým byl Christian Rosenkreuz, vybájená postava německého lékaře a filosofa, uvedená ve třech anonymních dílech v Německu vydaných ve třech po sobě jdoucích letech 1614 až 1616. Nicméně autorem měl být výše zmíněný Johann Valentin Andreä.
Někdy je zmíněna i spojitost řádu Rosekruciánů se vznikem další tajné společnosti a sice tzv. anglosaských zednářů (údajně oficiálně vzniklých v roce 1717), i na tuto společnost mělo mít vliv Komenského dílo, jak o hodně let později poznamenal jeden německý historik (bude o něm ještě řeč).
Svobodní zednáři existují dodnes, tzv. česká zednářská lóže nazvaná "Národ" byla založena 28. 3. 1919 v Praze, tedy více jak 200 let poté, co vznikla v Anglii (viz například článek čeští Zednáři).
Nejsou přímé důkazy, jaký vliv měly Komenského knihy na zednářské hnutí, je ovšem jasné, že měly zcela prokazatelně vliv na moravskou obec Nivnice. Ta má ve svém znaku knihu s husím brkem, kterým se psalo před vynálezem "obyčejného" perka do tzv. násadky. Symbol ve znaku obce je připomenutí toho, že se obec považuje za rodiště Jana Amose Komenského.
Jan se měl narodit v nivnickém tzv. Bartkově mlýně, na jeho zdi se nachází i pamětní deska. Byla na zeď umístěna v době nejtemnějších událostí 20. století, dne 28. března 1942. V roce 1942 to bylo 350 let od předpokládaného roku narození a – v roce 2020 to je 350 let od jeho úmrtí. To jsou mi souvislosti.
Pamětní deska v roce 1942 zřejmě mohla posloužit i jako národní symbol vzdoru v době II. světové války a dehonestace Československa. Odhalení pamětní desky ve výročí narození Komenského proběhlo v Nivnici, až na jeden den, přesně dva měsíce předtím, než byl v rámci Operace Anthropoid zneškodněn zastupující protektor Reinhard Heydrich v bývalém Protektorátu Čechy a Morava. Nechci ani domýšlet, jak by to s pamětní deskou a jejími aktéry mohlo dopadnout, kdyby byla na zeď mlýna v Nivnici umístěna po smrti Reinharda Hyedricha.
Jedna zajímavost k tomu. Reinhard Heydrich byl ve své době velitelem jistého Hanse Schicka (též uváděn jako Johannes Schick, 1889 – 1964), německého historika, který od dubna 1934 byl ve službách RSHA (Říšské bezpečnostní služby SS). Zmíněný německý historik se v jedné ze svých prací prý údajně zmínil o dílu Komenského. Proč? Měla prý velký ideový vliv na vznik tzv. anglosaského zednářství (viz text výše).
Jan Amos Komenský se po odchodu do Amsterodamu již nikdy do své vlasti nevrátil. Uvádí se, že v Nizozemí dokonce vydal až polovinu svých děl. Jako tzv. odkaz celému lidstvu napsal Komenský menší dílo s názvem Jedno potřebné (též někdy nazýváno Jedno nezbytné).
Jan Amos Komenský zemřel 15. listopadu 1670 a byl pohřben ve zmíněném Naardenu, kde je i Mausoleum a muzeum Komenského. Nejdříve bylo v Naaardenu zřízeno mausoleum v upravené kapli za spolupráce Nizozemska a první Republiky Československé a teprve v roce 1992 vzniklo v místě ještě klasické muzeum se sbírkami (viz též historie vzniku v článku na české Wikipedii: Muzeum J. A. Komenského v Naardenu).
Podívat se na místo v Google Earth: Comenius muzeum, Naarden, Nizozemí, EU
Muzeum Jana Amose Komenského najdeme také v Uherském Brodě, jak také již uvedeno v úvodu článku i s odkazem na muzeum i místo v Google Earth. Muzeum je dokonce nedaleko Nivnice a nabízí i virtuální prohlídku.
Kraj pod Bílými Karpaty, tedy již v přírodní oblasti Dolnomoravského úvalu, má ještě dalšího významného a stejně tak, jako tedy snad u Jana Amose, březnového rodáka. V Hodoníně se totiž 7. března 1850 narodil Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident a také původně učitel a od roku 1882 profesor na české části univerzity Karlo-Ferdinandské v Praze (dnešní Univerzitě Karlovy), také patřil mezi protestanty, ale o něm snad někdy příště.
Jedno však zmíním. T. G. Masaryk označil Komenského za prvního Panevropana. Bez znalosti souvislostí spojených s tímto označením není zřejmé v jakém smyslu, a proto neuvádím odkaz. Protože však předpona pan- z řeckého slova odvozená znamená tzv. vše nebo též účast všech v nějak vymezené oblasti, mělo zřejmě i toto označení politický nádech.
Jan Amos Komenský od svého narození pobýval postupně v několika zemích Evropy, a i když se stal nechtěně exulantem, je z protestantského hnutí též patrné, že zřejmě směřovalo k vytvoření oblasti bez katolického vlivu na kontinentální Evropě, podobně, jak se vymezovalo v oblasti Velké Britanie a Irska. Proto i Komenského dílo mělo pro mnohé aktéry v Evropě velký význam, tedy i politicky.
V letech 2020 až 2022 probíhají na různých místech v Česku akce v rámci Národní oslavy výročí Jana Amose Komenského. Problémem je ovšem situace kolem světové pandemie koronaviru, také v Česku.
**
Když zavítat do přírodní oblasti Moravsko-slovenských Karpat na jižní Moravu, jsou turistické cíle jako je Nivnice ve Vizovické vrchovině, ale i Hodonín v Dolnomoravském úvalu, v přírodní oblasti Jihomoravské pánve, určitě jasnou volbou.
Inspirací může být i článek. V textu jsou odkazy na místa a objekty v různých částech Evropy, která jsou spojena s Janem Amosem Komenským. Pomocí odkazů tak lze “cestovat” v Česku i v některých státech Evropy, ovšem tzv. prstem po mapě. V mapách jsou však v současnosti mnohé zajímavé fotografie a dokumentují místo i objekty zcela přesvědčivě a i tak lze bezpochyby poznávat různá místa.
Informační zdroje pro text se staly: obec Nivnice (webové stránky), anglická, německá a česká verze projektu Wikipedia, Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě a další (viz odkazy v textu).
Přírodními oblastmi zmíněnými v textu se míní geomorfologické jednotky, více o geomorfologickém členění státního území Česka samostatný článek zde v blogu: Přírodní oblastí v České republice
***
Aktualizace: CZ200814
