Vyhlídka na starém vodojemu, Ždírec nad Doubravou

Vyhlídka na starém vodojemu nad ulici Brodská, Ždírec nad Doubravou,
foto 7.11.2021, deštivo, mobilním telefonem (mt).

Vyhlídka na starém vodojemu ve Ždírci nad Doubravou v Kraji Vysočina je rozhledovým místem nad ulicí Brodská v části silnice I/34 a u místní cyklostezky při výjezdu z města směrem na Kohoutov, situovaná v nadmořské výšce asi 570 m na rozhraní Železných hor (směr Kohoutov) a Hornosázavské pahorkatiny (Ždírec nad Doubravou).

Podívat se na místo v Google Earth: Vyhlídka na starém vodojemu

Její výška asi 4 m nad úrovní terénu na střeše bývalého vodojemu není dostatečná k rozhledu 360°, ve výhledu zejména v segmentu jihozápad až severozápad brání vzrostlé dřeviny bezprostředně u vyhlídky (objektu bývalého vodojemu). 

Nákres konstrukce, web města Ždírec nad Doubravou: Vyhlídka na starém vodojemu

Nicméně jako turistická atrakce a také vyhlídka na část Ždírce nad Doubravou a především na část širokého údolí s řekou Doubravou (o řece například i článek v blogu Příběh ze života) v geomorfologickém okrsku Dářská brázda v Hornosázavské pahorkatině a hřbet a také dominantní hřbet v geomorfologickém okrsku Henzlička s vrcholem Ranského Babylonu (674 m) v Národní přírodní rezervaci Ransko je plně dostačující.

Hřbet geomorfologického okrsku Henzlička v Křižanovské vrchovině,
vpravo vrchol Ranského Babylonu (674 m) v Národní přírodní rezervaci Ransko,
foto 7.11.2021, deštivo, mobilním telefonem, zoom.

Ve výhledu v segmentu zhruba jihovýchod až jihozápad k vidění část zástavby města a též výběh dančí zvěře, lokality jsou situovány v geomorfologickém okrsku Dářská brázda (Hornosázavská pahorkatina).

Krajina se stoupajícím terénem směrem ke Kohoutovu je však situována již ve Stružinecké pahorkatině Železných hor, směrem zhruba na jihovýchod lze spíše tušit, než vidět nejvyšší vrchol Stružinecké pahorkatiny s názvem Křížový vrch (661 m) nad Krucemburkem. 

Poznámka

Článek v blogu o přírodních oblastech na území České republiky.

Území ve vyhlídkovém segmentu severovýchod až jihozápad je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Ve výhledu významné mělké údolí Dářské brázdy protékané řekou Doubravou, levostranným přítokem evropské řeky Labe u Záboří nad Labem. 

Ve výhledu je možné rozeznat lokality s největším rybníkem Řeka, Ranským rybníkem, Pobočným rybníkem (foto viz například článek v blogu První a poslední se Sárou) a Svobodným rybníkem (s plochou asi 1,5 ha se k 8.11.2021 dosud nezobrazuje v Geoprohlížeči ZM ČR, jedná se o nově vybudovanou vodní nádrž). 

Všechny zmíněné rybníky jsou průtočné, napájené vodou z řeky Doubravy buď přímo nebo některé z nich prostřednictvím uměle vybudovaných koryt tzv. přivaděčů.

Výhled nad údolím Dářské brázdy je omezen v jižním směru dominantním hřbetem geomorfologického okrsku Henzlička náležejícím ovšem ke Křižanovské vrchovině, v jejíž zalesněné části nedaleko vesnice Hluboká (též ve výhledu) se nachází pramenná zdrojnice řeky Doubravy. 

Při pohledu z vyhlídky je skutečně dobře viditelný vrchol Ranského Babylonu (674 m) v Národní přírodní rezervaci Ransko, známá je její lokalita bledule jarní (viz též článek v blogu a v Google mapě též recenze místa). 

Na jihozápadě je z vyhlídky ještě dobře rozeznatelný průsek v lokalitě Brabcova kopce v zalesněném terénu Přibyslavské pahorkatiny, geomorfologickém okrsku v Hornosázavské pahorkatině, kterým je vedena silnici I/34 ze Ždírce nad Doubravou směrem na Havlíčkův Brod, ev. na Havlíčkovu Borovou. 

Rozhled v segmentu jihozápad až severozápad je omezen, jak již zmíněno, vzrostlými dřevinami bezprostředně u vyhlídky, směrem na západ až severozápad omezen také v důsledku terénu dosahující výšky až 578 m v lokalitě Hamatus na Sobíňovském hřbetu Hornosázavské pahorkatiny.

Na severozápadě až severovýchodě stoupá terén k lesní lokalitě Kabáty a Kohoutovského lesa s vrcholem Barchanec (624 m) v již zmíněné Stružinecké pahorkatině, přírodní oblasti Železných hor. Lokalita Kabáty dala název dvěma rybníkům (viz text níže), které jsou spojeny rákosinami porostlým úzkým pásmem mokřadů, které svým charakterem jsou bifurkačním územím, podobně jako ne tak vzdáleného rybníku Malé Dářko.

Mezi silnicí I/37 nad Ždírcem ve směru k vesnici Údavy (část Ždírce) a železniční tratí 238 (Pardubice - Havlíčkův Brod) byly vyhrabány dva rybníky s názvy Kabáty I a II, mezi nimi se nachází zmíněný úzký pás bifurkačního území. , Barchanecký potok v povodí Chrudimky počíná odtokem z rybníku Kabáty I a bezejmenná svodnice odtoku rybníku Kabáty II, v jejíž ose se nachází nový vodojem, náleží do povodí Doubravy.

Historie vyhlídky je zajímavou ukázkou využití starého vodojemu postaveného v letech 1947 až 1949 s kapacitou 141 m3, byl součástí 7,5 km dlouhého vodovodu a v roce 1993 vyřazen z provozu po vybudování vodojemu nového s větší kapacitou. Vodní problematikou je místo zajímavé také tím, že se nachází v povodí Janského potoku, který je pravostranný přítok Doubravy, přičemž severně od vyhlídky prochází rozvodnice mezi jejím povodím a povodím řeky Chrudimky.

Geoprohlížeč, základní mapa ČR (rozhledna Kohoutov): Vyhlídka na starém vodojemu

Na střešním plášti starého vodojemu byla městem Ždírec nad Doubravou vybudována a v červenci 2013 zpřístupněna veřejnosti vyhlídka s volným přístupem po kovovém schodišti (23 schodů), u ní současně postaven turistický přístřešek a informační tabule s mapou. K vyhlídce směřuje místní komunikace z roku 2009, která pokračuje do Kohoutova a Benátek, vesnic náležejících k městu Ždírec nad Doubravou. 

Oznámení o otevření, Ždírec nad Doubravou: Vyhlídka na starém vodojemu

Nejblíže je vedena žlutě značená turistická trasa v úseku Ždírec nad Doubravou (křižovatka ulic Chrudimská a Brodská s vyhlídkou) - Horní Studenec (směr do přírodní oblasti Železných hor), Nedaleko křižovatky najdeme Informační centrum, od něho je také vedena naučná stezka Ranské polesí, která pokračuje k NPR Ransko a přes Krucemburk se vrací zpět (na trase 8 informačních tabulí o přírodě NPR Ransko a PR Ranská jezírka, také o historii území a současnosti obcí). 

K místu byla vydána turistická známka číslo 2449, jistě zajímavé místo pro poznání Ždírce nad Doubravou a bezprostředního okolí města, významných vlastivědných a přírodních poměrů na styku dvou přírodních oblastí, Hornosázavské pahorkatiny a Železných hor v rámci Českomoravské vrchoviny.

Recenze a foto v Google mapě: Vyhlídka na starém vodojemu

Poznámky:

Místo v Google mapě: upraven název, doplněn telefon na IC Ždírec nad Doubravou, měsíc a rok otevření vyhlídky, recenze + foto pořízené mobilním telefonem dne 7.11.2021 za deštivého počasí, výběr z textu článku použit pro recenzi místa v Google mapě.

Geoprohlížeč (Geonames) běžně zobrazuje místo pod názvem: rozhledna Kohoutov

Pro Mapy.cz navržena změna názvu Vyhlídková věž Ždírec nad Doubravou na "Vyhlídka na starém vodojemu", podle kterého by měla být v mapě vyhledatelná, neboť název je také uveden na informační tabuli umístěné u vyhlídky městem Ždírec nad Doubravou.

Na webovém projektu Rozhledny je uvedena pod názvem Vyhlídkový vodojem, což je zavádějící v tom smyslu, že jde o bývalý vodojem a na současném skutečném vodojemu ve Ždírci nad Doubravou žádná vyhlídka pochopitelně není.

CZ211108